ČJ-Ostře-sledované-vlaky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ostře sledované vlaky
SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ (Česká lit. 1968-1969)
-
politická a společenská situace
konsolidace a normalizace
politické čistky
upálení Jana Palacha a Jana Zajíce
1. 1. 1977 Charta 77 (podepsali např. Václav Havel, Jan Patočka, Jiří Hájek) → Anticharta
manifest Několik vět
pocity zklamání a rezignace → emigrace
-
kontext dalších druhů umění
- malířství – oficiální (sociální realismus) x neoficiální (abstraktní malba)
- sochařství – pomníky funkcionářů
- architektura – úpadek, paneláky
- hudba – písničkář Jaromír Nohavica
-
literatura
postižena normalizací
zakázání dosavadních literárních časopisů, rozpuštění Svazu československých spisovatelů
lit. rozštěpena na tři proudy – oficiálně publikovaná samizdatová, zahraniční (exilová)
někteří autoři neoficiálně i oficiálně (po cenzurních úpravách) – Hohumil Hrabal, Jaroslav Seifert (Maminka, Morový sloup, Všecky krásy světa, Býti básníkem)
ve velkém vycházeli prorežimní básníci – Jiří Žáček (Slabikář, Blues pro kravatu)
omezeně směli publikovat významní autoři z 60. let (po ideových ústupcích či veřejné sebekritice)
Bohumil Hrabal
Ladislav Fuks – Oslovení z tmy, Spalovač mrtvol, Pan Theodor Mundstock
Vladimír Páral – Soukromá vichřice, Mladý muž a bílá velryba
kvůli ideologickému tlaku volena úniková témata, aby autoři nemuseli psát angažovaně – příroda, rodinné problémy, erotika
v samizdatu edice Petice (vedl Ludvík Vaculík) – do 1989 410 svazků; edice Expedice (spoluzaložil Václav Havel)
mnoho autorů emigrovalo
Josef Škvorecký – Zbabělci, Mirákl
Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou, Noc a naděje, Démanty noci, Dita Saxová
Milan Kundera – Žert, Nesnesitelná lehkost bytí, Směšné lásky, Nesmrtelnost
písničkář Karel Kryl
bytové divadlo – zakázaní herci (Pavel Landovský)
BOHUMIL HRABAL (1914-1997)
nemanželské dítě
dětství v Nymburku (→ zachyceno vzpomínkovými prózami Postřižiny; Městečko, kde se zastavil čas a Harlekýnovy miliony)
časem se k nim domů přistěhoval otčímův bratr Josef (Pepin) → Postřižiny
studoval práva v Praze
za války několik zaměstnání
po válce dokončení práv, ale většinou nekvalifikované profese (např. v pivovaru, výpravčí)
manželka Eliška (→ jejíma očima líčena trilogie Svatby v domě, Vita nuova a Proluky)
1963 spisovatelem z povolání
nesměl publikovat → vycházel v samizdatu a exilu
po vyjádření loajality k režimu směl po megacenzuře publikovat – nestaral se o pilitiku ani o svá díla, vůbec mu to nevadilo
zobrazení života lidí na okraji společnosti
využití nespisovných útvarů českého jazyka (v přímé řeči)
v prózách většinou chybí souvislý děj – množství epizod zachyceno “nekonečným” proudem řeči bez snahy o promyšlenou kompoziční výstavbu – má to evokovat hospodské vyprávění – “pábení” (jedno téma mě přivede k jinému)
dovedeno do krajnosti v experimentální próze Taneční hodiny pro starší a pokročilé (1 věta)
poetizace všednosti – popisuje vznešené vedle nízkého (např. básnické metafory vedle hospodských výrazů) → originální pohled na svět
od 30. let poezie, v 50. letech se zaměřil na prózu
hl. hrdinové jeho děl svérázní, vymykají se běžnému průměru – např. v povídkových souborech Perlička na dně (o obyčejných lidech na okraji společnosti – ale v každém schované něco krásného) či Pábitelé (panoptikum svérázných postav = pábitelů, vystavěno na ironii a nadsázce, příběhy často nevěrohodné či přibarvené, povídka Jarmilka – vykreslen charakter jednoduché, myšlenkově slabé dívky
v 70. letech zákaz publikovat – vrcholná díla
román Obsluhoval jsem anglického krále (satira věčné české přizpůsobivosti)
povídka Příliš hlučná samota