Čtenářský deník

- kontrast (válka X láska, společenská deziluze, nesmyslné zabíjení)

- líčení, užívání úvahových pasáží

- odkazování na reálné osobnosti (Bernard Saisset, P. Puvis de Chavannes)

- vsuvky v závorkách – Petrovy myšlenky, dodatečné informace

- přechodníky (vesele žvatlajíce, ruce maje v kapsách)

- přirovnání (rty semknuté jako kořeny)

- metafory (smrt odlétla)

- personifikace (dlažba krvácela)

- epizeuxis (sta zítřků šla jeden za druhým, sta zítřků navlas podobných včerejšku)

- apoziopeze (že mě nenecháš odejít z toho života dokud…?)

- synestézie (lahoda nebes)

- geografické názvy (Mont Pelée, ulice sv. Sulpicia, chrám sv. Gervasia, Tourainsko …)

Charakteristika postav:

Petr Aubier – citlivý, milý, upřímný, uzavřený
Lucie – dcera tovární dělnice, skromná, hodná
Filip – Petrův bratr, dobrovolník do války

Děj:

Filip přijel z fronty na dovolenou. Je překvapen, že jeho mladší bratr Petr, který měl brzy do války odjet také a dříve se na to i těšil a pořád se Filipa na něco vyptával, se změnil. Nezajímal se ani o válku, ani o boje. Proč se Petr změnil, poznal jednou večer, kdy viděl Petra s jeho dívkou Lucií. Nevnímali ho. Byli ponořeni ve svém vlastním světě, kde byla jen láska bez války. Filip si říkal: „Můj život je obětován. Ale není spravedlivé brát život těm dvěma. Kdybych aspoň mohl svým životem vykoupit jejich štěstí".

Petr s Lucií se rozhodli před Petrovým odjezdem na frontu tajně vzít. Na Velký pátek šli spolu do chrámu sv. Gervasia. U vchodu se Lucie obrátila a spatřila asi desetiletou dívenku. Připomínala andělíčka. Obě ruce měla zdvižené nad hlavou a pohlížela na ni s úsměvem. Také Lucie se usmála. Ale dívčin pohled se přesunul nad ni a náhle děvčátko vypadalo vyděšeně. „Co se jí stalo?“ zeptala se Lucie. Ale Petr se nedíval. Vešli. V kostele bylo plno modlících se lidí, ale přesto měli dojem, že jsou tam sami. Během krátkého momentu proběhlo symbolické spojení jejich duší, ale vtom začal nálet na Paříž a o chvíli poté se silný pilíř kostela pohnul. Lucie se vrhla k Petrovi, jakoby jej chtěla ochránit. A o vteřinu později je silný náraz pohřbil pod svými sutinami navždy.

Úryvek:

Této noci se jim válka připomněla sama. Už leželi (vydávali v těch dnech ze svého srdce tolik, že večer bývali vždy vyčerpáni). Najednou zaslechli každý ve své čtvrti poplach a odmítli vstát a uchýlit se do sklepů. Zabořili hlavu do peřin, pod přikrývku jako děti, když se blíží bouře, ale vůbec ne ze strachu (byli přesvědčeni, že se jim nic zlého nestane), nýbrž jenom proto, aby mohli v klidu snít. Lucie poslouchala, jak vzduch v nočních temnotách duní, a přitom myslila: Jak by bylo krásné, slyšet tu bouři nad hlavou v jeho náručí!

Hlavní myšlenka:

Válka - nesmyslnost, zbytečnost. Zobrazení společenských vrstev a prolínání lásky a porozumění mezi nimi.