Čtenářský deník

ČTENÁŘSKÝ DENÍK

Obsah

1. Král Oidipus (Sofoklés) strana 3 - 4

2. Romeo a Julie (William Shakespeare) strana 5 - 6

3. Petr a Lucie (Romain Rolland) strana 7 - 8

4. Stařec a moře (Ernest Hemingway) strana 9 - 10

5. Malý princ (Antoine de Saint-Exupéry) strana 11 - 12

6. Společenstvo prstenu (John Ronald Reuel Tolkien) strana 13 - 15

7. Smrt krásných srnců (Ota Pavel) strana 16 - 17

8. Krysař (Viktor Dyk) strana 18 - 20

9. Bylo nás pět (Karel Poláček) strana 21 - 22

10. Hamlet (William Shakespeare) strana 23 - 24

11. Jana Eyrová (Charlotte Brontëová) strana 25 - 27

12. Proměna (Franz Kafka) strana 28 - 30

13. Dobrodružství Toma Sawyera (Mark Twain) strana 31 - 33

14. Staré řecké báje a pověsti (Eduard Petiška) strana 34 - 36

15. Postřižiny (Bohumil Hrabal) strana 37 - 39

16. Ostře sledované vlaky (Bohumil Hrabal) strana 40 - 42

17. Lakomec (Molière) strana 43 - 45

18. Kuře melancholik (Josef Karel Šlejhar) strana 46 - 48

19. Král Lávra (Karel Havlíček Borovský) strana 49 - 51

20. Tyrolské elegie (Karel Havlíček Borovský) strana 52 - 54

Sofoklés

Král Oidipus

Zařazení: doba klasická (5. - 4. st. př. n. l.)

Literární druh: drama

Literární žánr: tragédie

Doba vzniku díla: kolem roku 430 - 425 př. n. l.

Časoprostor: 4. století př. n. l., Théby

Sofoklés (asi 496 - 406 př. n. l.):

- řecký dramatik, kněz a politik

- zavedl třetího herce na divadelní scéně

- zavedl termín deus ex machina

- působil jako athénský pokladník

- napsal mnoho dramat, ale většina se nedochovala

- je autorem hymnů, elegií a jednoho prozaického díla

Další významná díla:

Antigona (tragédie o thébské princezně Antigoně)

Trachiňanky (tragédie o poslední fázi života Hérakla)

Elektra (tragédie o mykénské princezně Elektře)

Další spisovatelé:

Aischylos

Euripides

Aristofanés (antická komedie)

Kompozice:

- retrospektivní (sbor), chronologická (děj)

- 3 dějství

- překlad - F. Stiebitz

Jazykové prostředky:

- spisovný a knižní zastaralý jazyk

- dodržení zákonu tří jednot

- filozofické monology, dialogy, přímá řeč

- archaismy (roucho, zřít, jinochové)

- přechodníky (vzav)

- inverze slovosledu

- metafory (se zlatým vínkem na hlavě)

- oslovení (ó drahý Oidipe)

- hyperbola (přesilný)

- symbolika (smrt)

- epiteta (morová rána)

- ironie (jen počkej nad tou „očistou“)

- protiklad (ze začátku vážený král, na konci ubohý slepec)

- zvukomalba (černé krve lijavec)

Charakteristika postav:

Král Oidipus - moudrý, spravedlivý král

Iokasté - matka a manželka Oidipa, citlivá

Kreón - strýc a švagr Oidipa, pravdomluvný

Láios - otec Oidipa, krutý král

Pastýř - hodný, ujal se Oidipa

Polybos - nevlastní otec Oidipa, starostlivý

Děj:

Oidipus je syn thébského krále Laia a královny Iokasté. Král se z věštby dozví, že ho jeho syn v dospělosti zavraždí. Aby osudu unikl, nechá Oidipa s probodnutýma a svázanýma nohama pohodit v lese. Oidipus je však zachráněn a dostane se do Korintu ke králi Polybovi. Ten si jej vezme za svého a vychovává ho. Za nějaký čas se Oidipus v delfské věštírně dozví pravdu o svých rodičích a vypraví se do Théb. Cestou nešťastnou náhodou zabije vlastního otce, krále Laia. Podaří se mu rozluštit záhadu Sfingy a osvobodí tím Théby od této obludy. Jako odměnu dostane královský trůn a ruku své skutečné matky - Iokasty. Po několika letech v Thébách vypukne mor a Oidipus se doví, že mor bude trvat tak dlouho, jak bude žít vrah krále Laia. Rozhodne se vraha vypátrat. Zjistí, že vrahem je pravděpodobně on sám. Oidipus se od pastýře dovídá, že zemřel korintský král a že tedy má právo usednout na trůn. Protože se Oidipus obává svého osudu, odmítne na trůn nastoupit. Pastýř mu prozradí, že ho jako dítě dostal od Lailova otroka a dal na vychování králi Polybovi. Oidipova matka a manželka se oběsí a Oidipus se oslepí, aby neviděl následky svých činů. Nakonec král Oidipus Théby opouští.