Dobytí severního pólu

- věty zvolací, řečnické otázky...

- hra obsahuje scénické poznámky

Promluvy:

- celé dílo je v podstatě jedna velká přímá řeč, dílo je rozvrstveno do rozhovorů mezi jednotlivými postavami
-vyskytují se i monology

Téma:

- rekonstrukce cesty české skupiny na severní pól
- cesta na severní pól (nástrahy cesty, změny v chování lidí v různých situacích)

- dobývání severního pólu českým národem


Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, je i severské drama Dobytí severního pólu složeno ze dvou částí - série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějších zpracování některého jeho díla. V tomto případě činohry Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5. dubna 1909. Doba konce Rakousko-Uherska. Míchá se nostalgie s odporem k období Rakouska-Uherska.


Motivy:
- cíl, snaha, patriotismus, humornost


Časoprostor:
- 2.polovina 20.století
- Severní pól

Kontext autorovy tvorby:

Dílo patří do vrcholného období autorů

Díla podobnýh žánrů: Cimrman v říši hudby (1973) – spolu s Ladislavem Smoljakem, Záskok (1994) – spolu s Ladislavem Smoljakem

Literárněhistorický kontext:

Literární směr:

drama po roce 1945- divadlo malých forem

-Divadla malých forem jsou divadla, která na území dnešního Česka vznikala od počátku 20. století jako alternativa k oficiálnímu divadlu. Většinou se zde hrály autorské hry, často proložené písničkami, charakteristické jsou také dialogy na předscéně. Hry jsou často založeny na humoru, častá je satira a parodie.

Historie

V roce 1909 byl založen kabaret Červená sedma. Působil do roku 1922. V roce 1925 vzniklo Osvobozené divadlo, které fungovalo až do roku 1938 a bylo krátce obnoveno i po druhé světové válce. Dalším významným prvorepublikovým divadlem bylo D 34 založené Emilem Františkem Burianem. Svoji inspiraci Osvobozeným divadlem netajil Jiří Suchý, který spolu s dalšími na konci 50. let založil Divadlo Na zábradlí a Semafor. Velký úspěch Semaforu inspiroval v 60. letech vznik mnoha divadel v celém Československu.

• V šedesátých letech se setkáváme se zvláštním jevem - klasická divadla nedokázala oslovit diváka, a tak se těžiště našeho dramatu přesouvá do divadel malých forem v Praze, Brně, Liberci a jinde. Právě zde se představila celá řada vynikajících režisérů, autorů her a herců, z nichž mnozí byli po roce 1968 postiženi normalizačními zákazy.

• Čtvrtá etapa 1968 – 1989 normalizace znamenala opět drastický zásah do činnosti divadel - řada z nich byla uzavřena, mnozí autoři i herci byli zakázáni. Projevil se nedostatek her - a proto se objevilo mnoho dramatizací. V této době byly často hrány dramata klasiků (Moliere, Shakespeare) a objevily se i tzv. kolaborantské hry oslavující srpnovou invazi jako potlačení kontrarevoluce a záchranu socialismu.
  Sedmdesátá léta tedy nepřinesla kromě situačních komedií Miroslava Horníčka a nenáročných her Jana Jílka v oficiální tvorbě prakticky nic. Zůstalo však několik mimopražských divadel malých forem, která pokračovala ve své činnosti i v době normalizace.

• Dílo vzniklo jako divadelní hra 2. poloviny 20.století v repertoáru Divadla Járy Cimrmana

• Divadla byla neustále hlídána a cenzurována, diváci očekávali různé jinotaje, a často je hledali i v místech, kde žádné nebyly. Divadla totiž byla plná jinotajů a metafor, kteréútočily posměšněproti režimu. V těchto ohledech byla mnohem otevřenější malá divadla (např. divadlo Járy Cimrmana), velká divadla zpravidla hrála klasické hry.

• z tvorby českých autorů např. komedie: Miroslav Horníček: „Tři Alberti a slečna Matylda“

• do popředí vystupují módní studiové scény autorských divadel: Divadlo Husa na provázku; HA-divadlo; Sklep

• Úryvky ze hry byly použity ve filmu Nejistá sezóna.

• Jednotlivé hry téhož divadla postupně vycházely také na kompaktních discích (CD) a některé zpočátku též na gramofonových deskách (LP). Postupně na kompaktních discích vycházely ještě další záznamy, např. Zapomenuté věci zapomenutého génia (2001)

• Podobní autoři: Jiří Suchý- divadlo Semafor, Petr Horký- Zpráva o cestě na severní pól