Drda Jan_Němá barikáda_okupace-osvobození

Putování Petra Sedmilháře, 1943 – román, příběh nemanželského chlapce, nyní sirotka a tuláka, který hledá svého neznámého otce a vymýšlí si o něm fantastické příběhy

Listy z Norimberka, 1946 – kniha fejetonů, tématem Norimberský proces

Němá barikáda, 1946 – soubor povídek, téma 2. sv. války

Dětství soudruha Stalina, 1953 – životopisná črta o Stalinově životě až do jeho 16 let

Jednou v máji, 1958 – román pro mládež o obraně Trojského mostu ve dnech květnového povstání, hrdinství jeho obránců z lidu

České pohádky, 1959 – 12 lidových pohádek s ilustracemi Josefa Lady

Dramatická tvorba

Romance o Oldřichu a Boženě, 1953 – komedie s dobově poplatným tématem – milostný příběh kombajnéra Oldřicha a svazačky Boženy

Hrátky s čertem, 1946 – jinotajná báchorka, komedie o 10 obrazech, zfilmována a zpracována jako opera i loutková hra, premiéra ve Stavovském divadle

Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, 1960 – komedie o 8 obrazech, polepšený čert pomůže odhalit ďábla převlečeného za faráře

NĚMÁ BARIKÁDA

Povídky

Třetí fronta

Včelař

Vyšší princip

Hlídač dynamitu

Vesnická historie

Nenávist

Padlý beze jména

Pancéřová pěst

Zákeřník

Až vstanou mrtví

Němá barikáda

Vyšší princip

„Vyšší princip“ je přezdívka středoškolského profesora latiny a řečtiny, třídního učitele septimy.

Příběh se odehrává během druhé světové války, krátce po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Tři septimáni z gymnázia (František Havelka, Karel Moučka a Vlastimil Ryšánek) byli spolužákem udáni gestapu a pro údajné schvalování atentátu zastřeleni. Profesor latiny při hovoru s třídou nejen odmítne jejich vraždu, ale naopak souhlasí s atentátem – „z hlediska vyššího principu mravního… vražda na tyranu není zločinem“; třída mu spontánně vzdá čest povstáním.

Na motivy Drdovy povídky natočil v roce 1960 režisér Jiří Krejčík stejnojmenný film.

Vyšší princip 2
Přední postavou je učitel latiny, který se zdá studentům komický. Každou hodinu začíná slovy:“ Z vyššího principu mravního ….“. O dění kolem sebe se učitel moc nezajímá. Jednou do jeho hodiny latiny vstoupí ředitel školy a vyvolá tři studenty: Havelku, Moučku a Ryšánka. Jsou zatčeni pro schvalování atentátu na říšského protektora a popraveni. Profesoři se sejdou ve sborovně a domlouvají se, kdo předstoupí před třídu a uvede událost na pravou míru. Odhodlá se k tomu učitel latiny. Místo odsouzení prohlásí, že i on schvaluje atentát: „ Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem“. Učitel se stává pro studenty hrdinou a celá třída mlčky povstane.

Hlídač dynamitu

Hlavním hrdinou povídky je starý havíř František Milec, hlídač důlního dynamitového skladiště, jenž spolu s pěti svými kolegy vyhodí do povětří během krátké doby za okupace 4 německé vojenské vlaky. Když ho kamarádi varují, před blížícím se gestapem utíká František Milec domů, kde má schovaný další dynamit. Jeho žena, o které si myslel, že o dynamitu nic neví, mu pomáhá dát všechen dynamit do hrnce. Ten chce jít vysypat do rybníka, ale už je pozdě. Příslušníci gestapa se blíží. Statečná žena pokládá hrnec na zrovna rozpálenou plotnu. Tím dodává odvahu muži. Když je bijí, křičí jim František do očí, že další vlaky vyletí do povětří. V tom dům zaplaví ohlušující výbuch.