Egypťan Sinuhet

Kniha patnáctá – Haremheb

Když byl tento mír a klid zajištěn, nastoupil podle oné úmluvy jako nový faraon Aje. Ten byl z nich starší a proto se i oba dohodli, že Haremheb si na trůn vydrží počkat. Aby však potvrdil vlastní nárok na trůn, nechá zapsat své chudé rodiče do knihy vyšší vrstvy a pro spojení s posvátnou božskou krví se ožení s princeznou Beketamon. Sňatek s Beketamon však není jednoduchá záležitost, neboť princezna je již dlouhou dobu zaslíbena chetitskému princi Šubattuovi. I zde musí nastoupit Sinuhetovo lékařské umění a mladý princ je zákeřně otráven. Tím sice Sinuhet zachránil egyptský trůn před Chetity a věnoval jej do rukou Haremhebovi, stále jej však pronásledují neodbytné sny, plné myšlenek na správnost jeho počínání a na jeho původ. Již věděl, kým ve skutečnosti je, a ironicky sledoval boje o trůn, neboť jediná osoba, jenž se mohla nazývat synem bohů, byl on sám. Ještě za Achnatonova života se shodou náhod dozvěděl, že je utajeným potomkem dřívějšího faraóna a jeho mladičké manželky, mitannské princezny Taduchippy. Byl vložen do rákosové loďky a poslán po proudu Nilu, aby si nikdy nemohl nárokovat své právo na trůn před synem faraóna a královské manželky Tij. Nicméně osud kdysi zamíchal kartami a Sinuhetovi nezbývá nic jiného něž svůj původ tajit. A tak se po Ajově smrti moci chopil Haremheb. Faraón Haremheb velmi cestoval, podnikl mnohé, někdy méně, někdy více úspěšné výpady vůči svým nepřátelům a pomalu obnovoval vojenskou stabilitu Egypta.

Sinuhet zatím začal opět provozovat své lékařské umění, ale netajil se vlastními názory na boje, války či samotného faraóna, neboť za ně těžce zaplatil vlastními zkušenostmi a již se nechtěl podílet na dalších lžích. To se mu stalo osudným, neboť Haremheb, obávaje se Sinuhetových vědomostí, učinil rozhodný krok – nechal Sinuheta poslat do vyhnanství, kde tento již starý lékař sice žil v dostatku a pohodlí, nicméně už nikdy nesměl vstoupit na egyptskou půdu. A právě v tomto vyhnanství sepsal Sinuhet své paměti, svých patnáct knih ze života lékaře.

Autor:

• Jeho otec zemřel, když mu bylo 5 let

• Vystudoval filozofii

• Věnoval se spisovatelství

• Stal se vůdčí osobností literární skupiny Nositelé ohně – propagovala orientaci na moderní evropské proudy

• Finský autor

• Scenárista, spisovatel, překladatel, novinář

• Napsal nejméně 29 románů

• V roce 2000 vznikl ve Finsku klub Miky Waltariho

• Měl jednu dceru

• Navštívil Istanbul

Další díla autora:

• Cizinec přichází

• Zázračný Josef

• Velká iluze

• Město smutku a radosti

Autorova doba:

• Jako chlapec zažil finskou občanskou válku, složitá mezinárodní situace Finska, ve 2. Světové válce působil jako novinář

Autoři té doby:

• Exupery, Čapek, Vančura, Nezval, Olbracht, Wolker