Erich Maria Remargue

• Tato poslední pasáž knihy je dopsána er formou – jako kdyby někdo deník nalezl a zápis o smrti Pavla do jeho deníku dopsal

4. Ukázky z knihy:

„…zase se krčím, jsem napjatý, slyším řinčení, plížení a klapot. Do toho zaznívá ojedinělý mocný výkřik. Těžce a s pleskotem to padá dolů, je to člověk. Nemyslím, nerozhoduji se - šíleně do něho bodám a jenom cítím, jak tělo sebou cuká, měkne a hroutí se. Mám ruku lepkavou a mokrou, když přicházím k sobě. Mám jen jedno přání: dostat se odsud. Pokouším se jenom zjistit, jak vysoko nad zemí střely létají. Povystrkuji a nadzvedám přilbu. V příštím okamžiku mi ji kulka vyráží z ruky. ...“

Drastické popisy bojiště..

,,…Vidíme žít lidi, kterým chybí kus lebky; vidíme běžet vojáky, kterým něco urvalo obě nohy: klopýtají na bortících se pahýlech k nejbližší jámě; nějaký svobodník se plazí dva kilometry po rukou a vleče za sebou roztříštěná kolena; jiný jde na obvaziště, drží se za břicho, ale vyhřezlá střeva mu visí přes ruce; vidíme lidi bez úst, bez dolní čelisti, bez tváře; nalézáme jednoho, který po dvě hodiny tiskl v zubech tepnu paže, aby nevykrvácel, slunce vychází, noc přichází, granáty hvízdají, život je u konce.“

5. Informace o autorovi:

Erich Maria Remarque (1898 – 1970)

• Němec

• Představitel tzv.“ ztracené generace“

• (unikli sice granátům, ale zkazili si mládí)

• vlastním jménem Erich Paul Remarque

• vystudoval gymnázium

• pak na západní frontu (v 18 letech)

• po návratu prožíval syndrom válečného veterána

• o hrůzách války mohl psát až po mnoha letech

• napsal celkem 11 válečných románů

• společným rysem jeho knih: 1) odpor k válce, pacifismus, varování před násilím

2) naturalismus (vylíčení hrůz války – smrt, zranění,

umírání v bolestech, ponížení vojáků,…)

Další romány o 1. sv. válce z jeho tvorby :

Cesta zpátky“

• příběh chlapce Arnošta, který se po skončení války vrací z bojiště do Německa

• prožívá syndrom válečného veterána

• zažil tak děsivé hrůzy, že není schopen je nikomu sdělovat

• je zamlklý, nemůže najít zaměstnání – není schopen se zapojit do běžného života

• jeho kamarádi z fronty jsou na tom podobně (nejvíce soucítí se svým přítelem, který se z hrůz, které zažil, zbláznil)

„Tři kamarádi“

• příběh tří německých mladíků, kteří se vrátili z války

• na hrůzy války se snaží zapomenout

• zakládají si svou autodílnu

• opravují staré auto, kterému dávají přezdívku Karel

• Robert Lohkamp – jeden z nich – se zamiluje do krásné dívky Patricie Hollmannové

• všichni mu jí závidí, jejich vztah se citově prohlubuje

• Patricie je ale vážně nemocná – má tuberkulózu

• Robert je zoufalý, chce ji pomoci tím, že jí zaplatí v Alpách pobyt v lékařském sanatoriu – nemá ale dostatek peněz

• jeho kamarádi jsou s ním solidární – prodávají tolik opečovávaného Karla

• tím dají najevo své přátelství a soucítění

• Oběť ale byla marná – Patricie v hrozných bolestech umírá na chrlení krve

• Robert jí nemůže nijak pomoci