Fáze národního obrození
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
snaha o udržení a rozvoj čj a českého národa
vydávání knížek a publikací – vydavatelství
zaměřena na odbornou a uměleckou literaturu
JOSEF JUNGMAN 1773 – 1847
český jazykovědec, lit. historik, básník a překladatel
věřil v budoucnost českého jazyka; doplnil chybějící slovní zásobu
nezabýval se pouze češtinou – historie, věda rozvoj vědy
psal česky
vychvaloval dobu veleslavínskou
cíl = prorazit češtinu a dostat ji na úroveň evropského jazyka – doprovázena i slovanskou myšlenkou, dokázat to, že můžou vznikat díla ve všech směrech
O jazyce českém
vyjádřil zde kulturní snahy své generace
dialog mezi stoupencem a odpůrcem
za hlavní znak národa považoval jazyk, Čechem je ten kdo mluví česky
vlastenecké dílo, 2 dialogy o současném stavu češtiny
Slovník česko-německý 1834-1839
nejvýznamnější Jungmanova práce
zákl. pramen české slovní zásoby – veškerá slovní zásoba češtiny
5 dílů
čerpal z lit. památek, z řeči lidu, z jiných slovanských jazyků – ruština, polština
Slovesnost 1820
sloužila jako učebnice
napsána když byla povolena výuka češtiny
teorie literatury s připojenou čítankou
Historie literatury české 1825
opírá se o starší dějiny Dobrovského, ale liší se od nich pojetím
prohloubil poznatky o literatuře české
jádrem je knihopis – soupis všech českých lit. památek až do Jungmanovy doby
vývoj české lit. rozdělen do 6 období
vyzdvihoval dobu veleslavínskou – období prvotního českého básnictví
vysoce si cenil nářečí
Jungmanova generace
vyšší cíle – rovnoprávné začlenění češtiny i české kultury do evropského kontextu
snaha i dohánění Evropy, myšlenka slovanství, národní charakter tvorby, více překladů
Rukopisy
byly prezentovány jako původní české památky
motivem byla snaha vytvořit přesvědčení o tom, že existovala bohatá a vyspělá literární tvorba už dávno
padělky – inspirovaly literaturu, malířství i hudbu
vytvořily mýty, které se dlouho udržovaly
sehrály v době obrozenectví klíčovou roli
Královedvorský rukopis
obsahoval 6 básní epických, 6 lyrických 2 lyrickoepických – mají hrdinský charakter
některé poutaly k historickým událostem, jiné sahaly do dávnověku
našel ho Václav Hanka – 1817
rukopis byl přijat s nadšením vlastenci jako doklad vysoké úrovně české kultury
název odvozen z místa nalezení – Dvůr Králové
rozsáhlý kodex ze 13. st.
lyrické verše
Rukopis zelenohorský
ze Zelené hory u Nepomuku – 1818 – anonymně zaslán Národnímu muzeu
měl údajně pocházet z 9. – 10. st.
básně a básnická skladba – Libušin soud – tvořil pak základní politický argument
měl ukázat vysokou úroveň našich zemí v této době
hrdé vlastenectví
vzbuzoval nedůvěru, Dobrovský jej označil jako padělek
FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ 1799 – 1852
zkoumal lidovou slovesnost
zajímaly ho písně a přísloví, které sbíral na venkově