fuks-spalovac_mrtvol

Své povolání bere pan Kopfrkingl jako poslání. Vychází z Božího "Prach jsi a v prach se obrátíš", a proto je přesvědčen, že on sám pomáhá lidem nejvíce, protože jim cestu k Bohu kremací urychluje. Nedokáže mluvit o ničem jiném než o krematoriu, neboli jeho "Chrámu smrti" a o smrti, již považuje za jedinou jistotu v životě a zároveň, ovlivněn knihou o buddhistickém Tibetu, za okamžik zrození, za okamžik, kdy duše vzlétne do Éteru a posléze přejde do jiného těla.

Mezi přátele rodiny Kopfrkinglových patří Willi Reinke se ženou, on je čistý Němec, člen SdP a později NSDAP a kdykoli se setká s Koprfkinglem, připomíná mu jeho kapku německé krve a snaží se ho přesvědčit ke vstupu do strany. Pan Kopfrkingl to odmítá, nedělá rozdíly mezi lidmi a nemá rád válku, stejně jako jiná násilí. Postupem času jej však Willi čím dál víc ovlivňuje a Kopfrkingl začíná o vstupu do strany více přemýšlet, začíná si uvědomovat, že v jeho žilách koluje německá krev a i on se chce stát plnohodnotným jedincem.

Podstupuje zkoušku pro vstup do strany, ta spočívá v tom, že jako žebrák jde ke kostelu, do nějž se schází Židé na své svátky, aby poslouchal a mohl pak Willimu podat cenné informace o tom, jak Židé smýšlejí a jak je jim možné pomoci. Willim jsou totiž označováni za starý národ se sklerózou, který nic nechápe. Kopfrkingl chce tedy přispět k jejich spasení.

Kopfrkingl udává také své kolegy z krematoria včetně ředitele a sám se jím stává. Přislíbil také, že se podělí o své znalosti ohledně kremace a bude se podílet na stavbě plynových pecí, kde budou spalování Židé a jiní nevyhovující lidé.

Od Williho se dozvídá, že jeho žena a částečně tedy i děti jsou Židé a měl by je poslat do německé školy. Ale jelikož pro takové lidi není v novém čistém státě místo, stává se z pana Kopfrkingla vrah. Svou ženu Lakmé oběsí v jejich krásné koupelně, Miliho utluče železnou tyčí v krematoriu a zavře ho do rakve k německému důstojníkovi, stejný osud chystá i pro Zinu.

Zjevuje se mu však posel z Tibetu a nazývá ho novým Dalajlámou (poslední Dalajláma zemřel v roce 1933 a tak bylo opravdu třeba nástupce - zřejmě námět pro autora). Deformace psychiky pana Kopfrkingla je dokonána. Je odvezen do blázince.

Po konci války spatřuje z vagonu sanitního vlaku na malém nádraží v Německu hlouček vyhublých lidí vracejících se z koncentračního tábora. Mezi nimi poznává své staré známé.

Hlavní myšlenka díla

Hlavní myšlenka knihy je, že se i ten nejhodnější avšak naivní člověk se svými naivními sny a ideály může v podstatě nevědomě změnit ve vraha a zrádce s dobrými úmysly (Kopfrkingl chce nastolit spravedlivý řád a všechny spasit).

Umělecké a kompoziční prostředky

Kniha je psána spisovným jazykem. Objevují se zde jednoduché věty, přímá řeč, dlouhé monology pana Kopfrkingla.