George Bernard Shaw - Pygmalion

George Bernard Shaw – Pygmalion

Tato komedie má název podle krásné sochy, kterou vytvořil řecký sochař. Odehrává se v Londýně počátkem 20. století.

HLAVNÍ POSTAVY:

Líza Doolittlová - pouliční květinářka; přirozená, bystrá, půvabnáHenry Higgins - profesor fonetiky, starý mládenec; má zájem o vše, co může být předmětem vědeckého studia, ale o citový život lidí se nestaráplukovník Pickering - Higginsův přítel; gentelman, bezstarostný

1. DĚJSTVÍ:

O půlnoci za velkého deště se pod pilířem kostela sv. Pavla tísnilo několik návštěvníků divadla, kteří čekali na kočár. Kromě rodiny Eynsford Hillových – paní, dcery a syna Freddyho, se tu schovává ještě elegantní pán, kterému zrovna mladá květinářka nabízí kytičku. Tuto situaci pozorně sleduje ještě jeden pán se zápisníkem. Mezi ním a květinářkou začne malá šarvátka, protože si ona myslí, že je policista. K překvapení přihlížejících se z něj vyklube profesor Higgins zabývající se fonetikou, jehož zrovna zaujal přízvuk mladé Lízy Doolitlové, která pochází z Lisson Grove. A když se z elegantního muže vyklube pan Pickering, autor knihy o indickém nářečí, odejdou oba muži společně na čaj a Lízu opustí. Ta si ale velmi dobře pamatuje Higginsova slova, že by i z takové obyčejné malé květinářky dokázal do 6 měsíců udělat dámu na úrovni a za utržené peníze si bere taxi na Wimpole Street.

2. DĚJSTVÍ:

Do Higginsova domu na Wimpole Street přijíždí Líza a nabízí mu šilink za učení jazyka. Profesor tuto celkem směšnou nabídku přijímá (bere to spíše jako zajímavý experiment) a vsadí se s Pickeringem, že on jí naučí mluvit, zatímco Pickering přispěje finančně. Pak Higgins nakáže své služebné paní Pearcové, aby Lízu umyla a spálila její staré šaty. Učení může začít i přes výhrady paní Pearcové a příchod pana Doolitla, popeláře s nesmírnou výřečností, který dokáže z Higginse dostat 5 liber, aniž by jej urazil.

3. DĚJSTVÍ:

Po několika měsících intenzivního učení výslovnosti a gramatiky přichází pro Lízu první zkouška v podobě návštěvy matky prof. Higginse. V tento den do jejího salonu má ještě přijít paní Eynsford Hillová s dcerou Klárou a synem Freddym. Do tohoto konzervativního prostředí přichází Líza, která bohužel zatím umí mluvit pouze o počasí a zná pár zdvořilostních frází, ale při rozvinutí konverzace spadá tématy zpět tam, kde byla. Svou dokonalou výslovností obohacuje slova lidová až argotická, což mimoděk oživí velmi nudnou konverzaci a navíc se ještě do Lízy zamiluje Freddy. Paní Higginsová si ji pro její upřímnost oblíbí.

4. DĚJSTVÍ:

Společnost tří (Líza, Higgins, Pickering) se vrací z dlouhého programu obsahujícího operu a zahradní slavnost. Pánové se mezi sebou dohadují o svém úspěchu, navzájem se chválí a přitom ani nevidí, že je Líza smutná. Poslouchá jejich vychloubání, zatímco v ní roste zlost, která vyvrcholí při návratu Higginse pro papuče. Dívka mu je totiž hodí na hlavu a tím začíná jejich hádka. Líza chce od něj uznání svých zásluh na společném úspěchu, on v tom vidí pouze vlastní usilovnou práci a vlastní námahu, ona hořekuje nad svou budoucností, kterou si Higgins nikdy nedokázal představit, ani se jí nezabýval. Nedokáže pochopit, že jej má ráda (možná jej i miluje), ale nedokáže s ním ani Pickeringem zůstat, protože se jí nelíbí postavení panenky na hraní. Její situace se navíc odráží v případu jejího otce, který se díky Higginsovi stal z popeláře boháčem. Přesto je nešťastný. Jako chudý se narodil a žil, avšak s bohatstvím přišly nové problémy, na něž nebyl připravený. Ze světa se náhle vyhrnuli příbuzní, o nichž ani nevěděl, každý z něj vysává peníze. Rád by se vrátil, ale proč utíkat zpět do bláta? Tak i Líza znalá možností správné mluvy se již nemůže znovu stát obyčejnou malou prodavačkou květin, protože již do tohoto prostředí nepatří.