George Orwell - Farma zvířat

• --------------

3. Část

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku:

• Spisovný jazyk.

• Dílo obsahuje barvité popisy.

• V textu je poznat jednoduchost přemýšlení některých zvířat, tak i filozofičtěji myšlenky autora a jeho názory na bující komunismus.

• Velmi výrazně je tu zastoupen dějový sarkasmus.

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku:

• V knize se objevuje alegorie, kritika totality, nejspíše i narážka na Lenina.

• Satirický tón.

• Sarkasmus.

• Přímá řeč.

• Oslovení = Vokativ.

Literárně historický kontext:

• George Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair, byl anglický prozaik a esejista.

• George Orwell se narodil v rodině koloniálního úředníka. Studoval v Anglii na elitní škole v Etonu. Několik let působil jako policejní úředník v Barmě. V roce 1927 odtud odešel s pocitem spoluviny za koloniální útlak. Od roku 1930 pracoval jako novinář, publikoval pod pseudonymem. Tím se chtěl rozejít s minulostí.

• Jako novinář i jako bojovník na straně republikánů se George Orwell účastni španělské občanské války. Za války pracoval pro BBC. Měl hluboké sociální cítění, byl levicového zaměření, ale nikdy nebyl členem žádné politické strany.

• Jeho knihy a eseje se netýkají jen politiky, ale komentují život své doby a zabývají se sociálními tématy.

• Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů.

• V komunistickém Československu byl na seznamu zakázaných autorů, jeho knihy nemohly oficiálně vycházet.

• Druhé světové války se neúčastnil kvůli vleklé tuberkulóze. V roce 1940 zahájil práci pro BBC a svými komentáři pilně přispíval do novin a časopisů. Toto zaměstnání opustil v roce 1943.

• Zemřel na tuberkulózu.

• Známá díla Orwella: 1984 – Popisuje svět, v němž vládne absolutní totalita, kterou živí permanentní, „udržovací“ válka mezi třemi kontinentálními mocnostmi. Společnosti vládne Strana a cokoli proti kolektivnímu myšlení Strany je krutě trestáno, lidská individualita se stává zločinem. Farářova dcera - Hrdinka knihy je vylíčená jako šedá myška, která se bojí projevit, aby se neznelíbila Bohu. Popírání sebe sama jí pak přiměje k útěku, kde je však stejně nešťastná. Na této osobní rovině se rozplétá hluboké polemizování o víře a samozřejmě svobodě. Krásně ukazuje rozvrstvenost společnosti (rozdíly muž-žena, bohatý-chudý jsou více než patrné), stejně tak problémy mezi lůzou a otřesným prostředím na školách., Nadechnout se.

• Výrok Orwella: „Člověk je jediný tvor, který konzumuje, aniž by produkoval“.“ Každá revoluce končí tehdy, když se nová prasata dostanou ke korytům“.

• Další autoři doby – Asimov – Já robot, John Ronald Reuel Tolkien - Hobit, Pán prstenů, Agatha Christie - Deset malých černoušků, past na myši.

Děj:

Zvířata žijí na Panské farmě pana Jonese ne v těch nejlepších podmínkách, ale jsou smířená se svým osudem. Jednoho dne, když se Jones opije, se ale všechna sejdou ve stodole, kde jim staré prase Major vypráví o revoluci, která má brzy přijít. Když za pár dní zemře, vzbouří se zvířata proti panu Jonesovi a vyženou ho i s ostatními lidmi z farmy. Farma je přejmenována na Zvířecí farmu a do čela se postaví prasata jako nejchytřejší zvířata. Na mocenském vrcholu jsou prasata Napoleon a Kuliš, Napoleon ale plánuje samovládu. Oba se stále hádají. Na farmě začne platit nových sedm pravidel: Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel. Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel. Žádné zvíře nebude chodit oblečené. Žádné zvíře nebude spát v posteli. Žádné zvíře nebude pít alkohol. Žádné zvíře nezabije jiné zvíře. Všechna zvířata jsou si rovna. Zvířata je mají pro své blaho i pro kolektivní blaho dodržovat. A skutečně. Najednou se zlepší produktivita práce, zvířata se cítí svobodná a pracují více. Situace se ale začne obrycet, když se Napoleonovi podaří zbavit Kuliše. Pomocí svých psů, které si vycvičil k poslušnosti, proti němu poštve ostatní zvířata a vyžene ho
z farmy. Je obratným komunikátorem a před hloupými zvířaty dokáže své myšlenky i činy přesvědčivě obhájit. Má tak v rukou veškerou moc a dopřává výhody i ostatním prasatům. Uplyne rok a zvířata jsou prací unavená, pracovní podmínky jsou ještě horší, než když řídili farmu lidé. Vše, co je na farmě špatně, ale Napoleon svaluje na Kuliše. Mezi zvířaty vyhledává se svými psy jeho spojence a likviduje je. Zvířata si všímají, že stanovená pravidla nejsou některými dodržována, ale nikomu to nevadí. Nakonec se prasata přestěhují do domu, navléknou lidské šaty, začnou spát v postelích. Sedm pravidel se mění v jedno: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. V závěru se na farmě setkávají prasata s okolními farmáři. Ostatní zvířata za oknem pozorují jejich hodování. Lidé prasata obdivují, jak si dokázala ostatní podrobit. Napoleon přejmenuje farmu ze Zvířecí na Panskou. Zvířata pochopila, že už není rozdíl mezi lidmi a prasaty.