Havran

Poe - Havran

Romantismus ve světové literatuře.

1. Část

Zasazení do kontextu díla:

• Zasazení části ukázky do díla (kde se část nachází, děj ukázky, co je před a co za ní)

Téma:

• Vzpomínky zoufalého vypravěče na jeho zemřelou manželku.

Motiv:

• Samota.

Časoprostor:

• Příběh se odehrává v noci v pokoji, kde vypravěč - zahlouben do vzpomínek na svou zemřelou lásku a do četby - skoro usíná.

Kompoziční výstavba:

• Balada o 18 slokách.

• Postup – chronologický.

• Refrén – volný verš.

• Obsahuje celkem 108 trochejských veršů rovnoměrně rozdělených do osmnácti slok. Rýmové schéma je poměrně složité.

• Expozice - první tři sloky, vypravěč popisuje stav oné noci, zmiňuje se o zesnulé Lenoře, ozývá se klepání.

• Kolize - zhruba do desáté sloky, na scénu přichází havran.

• Krize - do šestnácté sloky, vypravěč pokládá havranovi osobní otázky plné nadějí, na které však dostává stále stejnou odpověď.

• Peripetie a katastrofa - poslední tři sloky, havran (smrt, žal) zůstává, vypravěč je psychicky zničen.

Druh:

• Lyricko-epický.

Žánr:

• Báseň.

2. Část

Vypravěč/lyrický subjekt = myšlenky vypravěče:

• Er forma.

Postavy:

• Vypravěč- smutný, zoufalí, vystrašený, nostalgický, sebetrýzniví.

• Havran – tajemný.

Vyprávěcí způsoby:

• Monology a dialog když mluví s Havranem.

Typy promluv:

• Přímá řeč, řečnické otázky a tázací věty.

Veršová výstavba:

• Obsahuje celkem 108 trochejských veršů rovnoměrně rozdělených do osmnácti slok. Rýmové schéma je poměrně složité, ABCBBB, kde B představuje slabiku z refrénu. Navíc je v prvním, třetím a čtvrtém verši použit takzvaný vnitřní rým, který mění schéma na AA, B, CC ,CB, B, B. Metrum vzniklo kombinací akatalektického oktametru a katalektického heptametru, tedy např. první verš obsahuje osm stop, střídajících přízvučnou a nepřízvučnou slabiku, zatímco druhý verš má stop pouze sedm, respektive sedm a půl. Refrénem je poslední verš v každé sloce, který obsahuje pouze čtyři stopy.

3. Část

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku:

• Jazyk spisovný a hovorový.

• Cizí slova.

• Knižní slova.

• Básnická slova.

• Skryté symboly – havran symbol trýzně.

• V jazyce díla Poe uplatnil bohatou slovní zásobu získanou z novin a ze studií. Vyžaduje proto na čtenáři jistou sečtělost a znalost historie.

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku:

• V díle jsou metafory, přirovnání, symboly, personifikace.

Literárně historický kontext:

• Byl autorem zpravidla fantastických a mystických příběhů a zakladatelem detektivního žánru. Dokázal mistrovsky zachytit stav osoby, která příběh vypráví. Další díla lze považovat za ranou science fiction, z jeho pera pochází i několik humoristických příběhů.

• Edgar Allan Poe se narodil roku 1809 v Bostonu do rodiny kočovných herců. Otec byl alkoholik a rodinu opustil, matka tři roky po Edgarově narození zemřela na tuberkulózu. Sirotka se po krátké době ujala rodina Allanových - odtud pochází Poeovo druhé jméno. Nějaký čas pobývala rodina v Anglii, jejíž tajuplné prostředí Poea později inspirovalo při psaní temně laděných povídek.

• Nakonec si našel zaměstnání v novinách a posléze se stal šéfredaktorem. Roku 1836 se oženil se svou o třináct let mladší sestřenicí, která však o jedenáct let později zemřela. Uznání veřejnosti si získal teprve roku 1845, kdy vydal báseň Havran. Okamžik slávy však rychle vystřídaly bída a deprese způsobené závislostí na drogách
  a alkoholu. V roce 1849 byl nalezen, jak leží opilý na chodníku. Po převozu do nemocnice upadl do kómatu a následně zemřel.

• Další mezi jeho díla patří – Zlatý skarabeus, Jáma a kyvadlo - je jedna
  z nejznámějších povídek Edgara Allana Poea, která vyšla v roce 1842. Tato povídka se odehrává ve španělském městě Toledo, líčí pocity člověka odsouzeného inkvizicí na smrt za kacířství. Autor neuvádí jméno hlavního hrdiny. Povídka byla vícekrát zfilmována.

• Další autoři v té době – Alexandr Dumas – Tři mušketýři, Victor Hugo – Chrám Matky Boží.