J. A. Komenský a jeho odkaz, literatura 17. a 18. století v českých zemích

Pololidová tvorba

• Přechod mezi oficiální literaturou a ústní lidovou slovesností

• Vzniká v prostředí blízkém lidu, většinou znám autor

• Kramářské písně – informativní i zábavná funkce, věnovaly se aktuálním společenským událostem, zpívali je o jarmarcích potulní kramáři

• Navazovali na ně například Voskovec a Werich, Semafor

• Písmácké paměti – zachycovaly formou osobních zápisů zprávy, záznamy veršovaných skladeb, lidové písně, ale i praktické rady pro všední život

• František Jan Vavák – český písmák, Paměti – vlastní názory na dobové události

• Knížky lidového čtení – přinášely především zábavnou formou převyprávění tradičního dobrodružného příběhu, pověsti nebo legendy

• O Štilfrídovi a Bruncvíkovi, O Faustovi…

• Interludia – mezihry = krátké frašky z lidového prostředí, vkládané původně do delších, převážně náboženských her, později provozované samostatně, jednoduchý děj

Lidová tvorba

• Typickým znakem byla anonymita a šíření v ústním podání

• Stala se inspiračním zdrojem pro literaturu zvláště v době národního obrození

• V době úpadku umělé literatury se lidová tvorba stala hlavní představitelkou slovesné literatury

• Vznikala na venkově, žánrově i tematicky byla bohatší než tvorba pololidová

• Popisovala každodenní radosti i starosti venkovského člověka, vyjadřovala vztah k životu, lásce a smrti, k přírodě, k práci, k rodině a společnosti i vzdor proti vrchnosti

• Žánry – pohádky, pověsti, písně, proroctví a lidové drama

• Pohádky – vyjadřovaly touhu po spravedlnosti, vítězí dobro nad zlem, prostý člověk nad zlým pánem

• Typickým hrdinou je Honza – chytrý, čestný, venkovský chlapec

• Pověsti – v této době byly v povědomí uloženy národní pověsti, inspirovány oficiální literaturou, spojené s poutními místy, kláštery, zázraky

• O praotci Čechovi, Pověst blanická, O Žižkovi

• Písně – převládaly písně lyrické s pravidelným rýmem a opakujícím se refrénem, tématy byla láska, smrt, vojna, vztah rodičů a dětí, robota, sociální útlak ze strany vrchnosti

• Lidové drama – zpravidla se zpěvy, navazovalo na náboženské hry, zvláště velikonoční a vánoční, ztvárňovalo události týkající se ze života na venkově

• Od poloviny 17.století se objevilo i loutkové divadlo – V. M. Kopecký – postavičky Kašpárka, Kalupinky a Škrholy

Exulantská literatura

• Uprchlíci z českých zemí se uchylovali do Polska, Německa a na Slovensko

• Spojovala je nekatolická víra a obhajoba předbělohorských poměrů

Pavel Skála ze Zhoře

• Od roku 1618 žil v Polsku český kronikář, pobělohorský exulant

• Historie církevní – vylíčením zejména českých dějin první třetiny 17. století

Pavel Stránský ze Zápské Stránky

• Od roku 1627 žil v Německu

• O státě českém – encyklopedický latinský spis, o předbělohorském českém království, určeného k informování ciziny