J. A. Komenský a jeho odkaz, literatura 17. a 18. století v českých zemích

Jan Ámos Komenský (1592-1670)

• Biskup jednoty bratrské, filosof, pedagog, historik, překladatel

• Doznívala jím humanistická tradice, ale byl rovněž spisovatelem barokním

• Tvůrce pedagogického systému, autor světově proslulých učebnic latiny

• Všichni mají být vychováváni a vzděláváni bez jakéhokoliv rozdílu

• Systém pedagogických prostředků – organizace školního roku, týdne a dne, rozvrh hodin, hromadné vyučování, didaktické zásady a metody, školská soustava

• Narodil se v Nivnici na Moravě do českobratrské rodiny, studoval vysokou školu v Německu, po návratu učil a byl knězem

• Usiloval o rozvoj české vědy (inspirace ze zahraničí)

• Od roku 1621 se skrýval u různých přátel v Čechách, roku 1628 se usazuje v Polsku, byl pozván do Švédska i do Uher, aby reformoval tamní školství

• Při požáru za švédsko-polské války ztratil většinu svých rukopisů

• Po rekatolizace Polska se přesunul do Amsterodamu, kde i zemřel

• Listové do nebe – 5 fiktivních dopisů chudých Kristu, zamýšlí se nad situací chudých

• Truchlivý – alegorický spis, zamýšlí se nad rozporem rozumu a náboženského citu

• Orbis pictus – původně učebnice latiny, později i jiných jazyků, „škola hrou“

• Didaktika – česky, stanovuje obecně platné vyučovací zásady

• Didactica magna – latinsky Velká didaktika, spis o vyučovacích metodách, systematizace školství do čtyř stupňů

• Informatorium školy mateřské – rady matkám k výchově dětí před školou

• Dvéře jazyků otevřené – učebnice latiny, která byla současně encyklopedickým dílem. Vybral 7300 latinských slov a sestavil z nich 1000 vět. Rozděleny tak, aby poučovaly o vzniku světa, přírodě, o lidském těle, umění, náboženství atd.

• Kšaft umírající matky jednoty bratrské – formou závěti se snažil posílit ostatní členy jednoty bratrské, která je odsouzena k zániku. Vyjádřil přesvědčení, že jednota bratrská splnila svou historickou úlohu a že její odkaz je dědictvím pro celý národ

• Labyrint světa a ráj srdce – rozsáhlá alegorická skladba zobrazující autorovu pouť světem vykresleným jako město, kritizuje stav společnosti

• V první části podrobil celou tehdejší společnost ostré kritice.

• V druhé části nachází poutník v zoufalství nad stavem lidstva záchranu v návratu do vlastního nitra, tj. k samotě a k náboženskému rozjímání, k čemuž jej vyzval Bůh.

• Poutník (autor) si jde prohlédnout svět, aby si zvolil vhodné zaměstnání. Na cestě městem (světem) jej doprovází Vševěd Všudybud (symbol lidské zvídavosti). Ke Všudybudovi se připojí druhý průvodce, Mámení (symbol klamu). Nasazuje mu růžové brýle mámení, které zkreslují pohled na svět. Poutník se však nenechá zmást. Město se hemží lidmi. Lidé na sobě mají masky, vyměňují si je, dělají spoustu zbytečných věcí. Ovládá je touha po snadném zisku, společenském postavení a bezstarostném životě. V zoufalství nad ubohým stavem společnosti chce poutník prchnout ze světa, na výzvu boží se uzavírá v ráji svého srdce.

• Postupně poznává, že všude je jen neupřímnost, podvody a zlořád, uchyluje se proto do ráje srdce (tzn. do samoty a k Bohu)