Jane Austenová - Pýcha a předsudek

Doma V Netherfieldu se Wickham chystá s plukem odjet a Lydia, protože se s ním sblížila, chce odjet s nimi. A protože rodiče nic nenamítají, Lydia odjede.

Elizabeth se znovu setká s Darcym, tentokrát v Pemberly, kam se jela se svou tetou a strýcem podívat. Gardinerovi si Darcyho velmi oblíbí a Elizabeth si všimne, že se jeho chování hodně změnilo a začne své názory na něj měnit. Seznámí se i s jeho sestrou a potká zde také Bingleyho, který je ještě stále zamilovaný do Jane. Za několik dní ale Elizabeth dostane dopis, aby se vrátila domů, protože Lydia utekla s Wickhamem a nikdo neví, kam.

Pan Bennet a Gardiner se vydávají Lydii hledat. Zjistí se, že Lydia s Wickhamem nevzali, ale žili spolu, celá rodina tedy zažívá ostudu. Svatba se nakonec ale koná a na ni se přijde podívat i Darcy, který dá Wickhamovi peníze, aby se mohl s Lydií vzít. Elizabeth to překvapí a brzy zjistí, že to udělal z lásky k ní a že také napravil to, co způsobil, protože zanedlouho se konečně zasnoubili i Jane s Bingleym a nakonec i ni 2, Elizabeth s Darcym, přestože Darcyho teta, lady Catherine, se tomu snažila zabránit. Nakonec se také vzali a Elizabeth se za ním odstěhovala do Pemberly.

Po těchto 3 svatbách už doma zůstaly jen Mary a Kitty, které se hodně změnily. Kitty, která už vedle sebe neměla Lydiu, přestala být tak hloupá, naivní a pošetilá a stala se z ní milá a inteligentní slečna. Mary se přestala naopak tolik učit a začala víc chodit do společnosti a bavit se, z čehož měla paní Bennetová velkou radost. Takže nakonec všechno dobře dopadlo.

Jazyk:

• Jednoduchý, spisovný, archaismy, převažují citově neutrální slova

• Dějový text, vyprávěcí styl

• Výstižné a obšírné charakteristiky postav, unáhlené závěry – předsudky (Usoudily jsme, že matka Bennetová je nesnesitelná a mladší sestry nestojí za to, aby s nimi člověk ztratil slovo)

• Přímá řeč bez uvozovek, samostatné dialogy (blízko ke konverzačnímu dramatu) kontrastují s věcnými popisnými pasážemi či monology (časté i vnitřní)

• Zdvořilostní fráze (korespondence), přetvářka, ironie

O autorce:

• Narozená v rodině duchovního, studovala soukromé SŠ, pak Oxford → na svou dobu vysoké vzdělání → její hrdinky rozumné a prozíravé

• Od 15 let krátké prózy, básně a dramatické scény

• Tvorba:

  • Rozum a cit (1811) – o citovém dozrání dvou sester

  • Pýcha a předsudek (1813)

  • Mansfieldské panství (1814), o moderní Popelce

  • Emma (1816) – o životě v uzavřeném venkovském prostředí, nezávislá, sobecká a snobská hrdinka

  • Northangerské opatství (1817) – inspirace gotickými romány, výsměch falešné sentimentalitě

  • Přesvědčování (1818) – o nedorozumění ve vztahu Anny Eliotové a plukovníka Wentwortha

Literární a obecně kulturní kontext:

• Období romantismu, autorka se však řadí k realistickým autorům

• Její současnice:

  • Emily Bronteová – Na Větrné hůrce

  • Charlotte Bronteová – Jana Eyrová

  • M. W. Schelleyová – Frankenstein