Jirásek Alois_Lucerna_divadelní tvorba

Autoři realistických divadelních her

Realismus je umělecký směr, který střídá romantismus – zastoupil ho v 2. pol. 19. století. Byl odpovědí na tehdejší umění, které popisovalo život hlavně bohatých a spokojených lidí, nebo fiktivních či historických osob. Jako předstupeň realismu je považována renesance.

Alois a Vilém Mrštíkové Maryša

Divadelní hra Maryša je vrcholem realistické dramatiky 19. století. Rozhodujícím způsobem zasáhla do příštího vývoje českého dramatu. Stavba hry je prostá, postavy jsou vytvářeny s velkým charakterizačním uměním. Je to syrové drama dívky provdané proti její vůli za bohatého vdovce, jejíž neštěstí vyústí v revoltující akt, vraždu manžela. Hra vznikla z podnětu, který Alois původně zamýšlel zpracovat románově, ale Vilém ho přemluvil k dramatu. Právě on měl zřejmě velký podíl i na konečné podobě díla. Hra je dodnes součástí klasického repertoáru českého divadla, byla uváděna i v cizině.

Ladislav Stroupežnický

Naši furianti – odehrává se ve vesnici Honice (inspirováno autorovým rodištěm), kde se o funkci ponocného ucházejí dva kandidáti: Fiala a Bláha. Hra se zabývá sociálními problémy české vesnice – tj. hloupý sedlák a chytří chudí.

Lucerna - Alois Jirásek – rozbor 1

Divadelní hra o čtyřech jednáních.

Mlynář Libor žije se svojí matkou, pomocníkem Brahou a schovanou Haničkou ve mlýně. Haničku našel jako sirotka cestou z vojny a Braha až ve mlýně našli útočiště. K Liborovi přichází mušketýr se vzkazem, že se má dostavit na zámek, aby přivítal s ostatními kněžnu, která objíždí svá panství, a říci projev. Mlynář ale odmítá, neboť jeho mlýn je svobodný a stejně tak nechce, aby tam šla Hanička za družičku. Přijde i vrchní a připomíná Liborovi jeho jedinou povinnost - svítit starou lucernou vrchnosti k nedalekému zámečku v jakoukoliv dobu. Kněžnu ale s nadšením očekává učitel Zajíček. Složil pro ni poníženou veršovanou supliku se žádostí o kantorské místo ve městě. Poté se bude totiž moc oženit se svojí Dorotkou. A také jí chce spolu s Kláskem, Zimou a Sejtkem zahrát kasaci.
Mlýn neohrožuje jen vrchní, ale i vodník Michal, který zde bydlí. Zamiloval se do Haničky a neustále ji zlobí svým voláním a pokusem dostat ji k sobě. Těmto pokusům se směje jeho strýc Ivan. Již ho nebavilo být zde blízko lidí a rozhodl se odejít do tůně v lese.
Mezitím se v zámku připravují na kněžnin příjezd. Ta však, aby se vyhnula všem uvítacím ceremoniálům a koktajícím řečníkům, vejde se svým dvořanem Francem do zámku zadním vchodem a vše sleduje oknem. Nakonec se jí i zde podaří zabránit proslovům se slovy, že je unavená. Bohužel nedojde ani na Zajíčkovu supliku. Vrchní se tedy alespoň postěžuje na Libora, který se odmítl zúčastnit oslav a také jí říká o lucerně. Kněžna překvapena jeho chováním se rozhodne k němu zajet a poznat ho. S Francem a vrchním zajde k mlýnu, kde se s ním pánové začnou soudit o lípu. Tu chtějí porazit, protože je podle pověsti pod ní ukrytý poklad. Lípa však patří Liborovým předkům a tak se jí odmítá vzdát. Jediná kněžna ho zkrotí, když mu řekne, aby ji doprovodil na zámeček. Mlynář, ač nerad, poslechne a žádá Haničku, aby zde zůstala. Po jeho odchodu přichází Klásková, žena jednoho ze Zajíčkových muzikantů. Podle jejích karet jí muž neustále běhá za nějakou ženou a nevěří, že šel s ostatními zahrát k zámečku kasaci, a proto se běží přesvědčit. Hanička nechce zůstat sama ve mlýně a rozběhne také do lesa a za ní Francek s vrchním, kteří ji mají odvést na zámek, kde by se stala služkou. Jakmile spatří vodník Haničku, rozhodne se ji v lese překvapit.
V lese u lípy ztratí zajíček svojí supliku a náhle se všichni polekají hejkala a ztratí se. Na tomto místě se také zastavuje kněžna s Liborem. Ten zde nachází Zajíčkovu supliku. Jakmile o tom uslyší kněžna, že jí chce opět někdo zahrát, vydají se rychle k zámečku. Mezitím čeká u lípy na Haničku vodník. Dříve ale přijde Franc s mušketýrem. Mají zde za úkol počkat na příkaz ze zámku k poražení lípy a sebrat Haničku. Náhle se ale leknou vodníka a utečou. Schovaného Michala nachází Klásková. Ta z něho dostane pravdu o tom, co chce vrchnost udělat a donutí vodníka, aby ji doprovodil na zámeček. Zde Libora nevědomky zdržuje kněžna a nabízí mu dobře placené místo ve městě. Když však přiběhne Klásková a vše Liborovi řekne, domnívá se, že ho zde svalně zdržela a běží zachránit lípu. U ní se setkává Hanička se Zajíčkem a jeho přáteli. Náhle se k nim blíží mušketýr s Francem a Hanička se před nimi schová ve kmeni starého stromu, aby ji nemohli odnést na zámek. Vrchnost ale chce, aby Zajíček prozradil její úkryt. Ten však svědomitě mlčí a to i přesto, že ho zbavují učitelského místa. V tom přibíhá i mlynář s Kláskovou. Snaží se zabránit jejímu pokácení, ale přesto málem do stromu uhodí. V tom se objeví pověstné "boží znamení" a lípa propouští Haničku. Objevuje se také kněžna, které zakáže pokácení tohoto stromu a jako důkaz, že o ničem nevěděla a majíc k mlynáři úctu, rozbíjí lucernu - symbol nevolnosti. Také dá Zajíčkovi volné kantorské místo ve městě.