Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Jirásek Alois_Lucerna_divadelní tvorba

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (52,84 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Jirásek Alois – Lucerna + Dílo A. Jiráska – podrobněji divadelní tvorba, stručněji historická lit. Autoři realistických divadelních her + díla. + Tragédie, komedie, pohádka. Alois Jirásek (23. srpna1851Hronov –12. března1930Praha) bylčeský prozaik, dramatik apolitik, autor řadyhistorických románů a představitelrealismu. Alois Jirásek pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, poté na gymnáziu v Litomyšli a poté v Praze. Spřátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem, Z. Nejedlým. Navštěvoval i umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeliMikoláš Aleš,Josef Václav Myslbek,František Ženíšek,Antonín Wiehl a další. Pracoval jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsalManifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeskémHronově uNáchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek (1822–1901), původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová (1821–1887). Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německébenediktinské gymnázium vBroumově (1863–67), české gymnázium vHradci Králové (1867–71) a napražské univerzitě vystudovalhistorii (1871–74). Čtrnáct let žil vLitomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu a zeměpisu. Roku 1888 přesídlil doPrahy. Bydlel v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešníhoJiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. Od roku1903 do smrti pokračoval v pedagogické práci i v literární činnosti. Obnovil osobní styky sMikolášem Alešem, s nímž sdílel obdobné umělecké představy a plány, a se spisovateli lumírovského kruhu (J. V. Sládkem,Jaroslavem Vrchlickým aJosefem Thomayerem), navázal přátelství seZikmundem Wintrem aK. V. Raisem, trvalé kontakty měl také s mladší generací (J. S. Macharem,Jaroslavem Kvapilem aZdeňkem Nejedlým). Roku1901 byl jmenován mimořádným členemKrálovské české učené společnosti. Od roku1909 byl v penzi a věnoval se výhradně literatuře. Z Prahy často zajížděl do rodného Hronova, ale též podnikal studijní cesty do míst, kam umisťoval děj svých děl. V roce1876 poprvé navštívilChodsko, které pak navštívil ještě několikrát. Dále se podíval doDrážďan (1885), jižních Čech (1887),Kostnice aItálie (1890), naSlovensko (1897), doBledu (1900) a doUher (1897). V Resslově ulici č. 8 bylo na jeho počest nazváno Jiráskovo gymnasium, v němž však Jirásek nikdy neučil. V době První republiky se často setkával i s prezidentem Masarykem, který se rovněž účastnil Jiráskova státního pohřbu v Pantheonu Národního muzea v Praze. Jirásek patří k našim nejvýznamnějším spisovatelům. Dovedl mistrovsky využít příznačných historických detailů k podrobnému prokreslení doby. Jeho postavy jsou zároveň nositeli i tvůrci historie. Výrazným znakem Jiráskova mistrovství je soulad mezi individuálním a obecným významem jeho postav. Jiráskovi vždy šlo především o obraz společenského dění, proto jedinec je u něho volen tak, aby zároveň reprezentoval svou dobu, její tendence a myšlenky. Dílo Literární dráhu Jirásek zahájil veršovanou tvorbou v národním a vlasteneckém duchu. Svojeprózy pak zaměřoval na realitu soudobého venkova. Začínal v 70. letech19. století, přímo za časůruchovců, literárně činný byl však ještě ve 20. letech20. století. Jeho prvním větším literárním pokusem byla rozsáhlejší historická povídkaSkaláci (1875). Posledním dílem se stal nedokončený románHusitský král. Více než 50 let psal povídky (Povídka z hor1878,Z bouřlivých dob1879,Rozmanitá próza). Jeho prvotinou byla povídka Poklad (1873). Rozpětí Jiráskova historického záběru je obdivuhodně široké. Zahrnuje období bájné, předdějinné (Staré pověsti české1894, které pro svou veršovanost úspěšně vstoupily do četby pro děti a mládež). Podobně šťastný osud měly méně rozsáhlébalady,idyly aromance, vyhledávané dodavateli, ilustrátory a potom i filmovými tvůrci (Filosofská historie1888,Maryla1885,Zahořanský hon1889,Balada z rokoka1905). První cyklus doby pobělohorské v jednosvazkových příběhů komponovaných v duchunovel (Skaláci1875,Skály1886,Poklad1881,Na dvoře vévodském1877). Napsaldobrodružný románV cizích službách (1885) a povahopisný obrazPsohlavci (1884). Hlavní postavy reprezentují časové myšlenky, postavy epizodické utvářejí místní prostředí v jeho všednodennosti. Druhý cyklus obrazů z českých dějin má ráz románovýchepopejí akronik. Obsáhly proměnyČech od počátkůhusitství po jeho konec (v rozsáhlých románechMezi proudy I–III1887–1890,Proti všem1893,Bratrstvo I–III1900–1909), tlak rekatolizace (Temno1913), vzestup Čech od sklonku18. století po1848 (F. L. Věk I–V1888–1906,U nás I–IV1896–1903).Husitský král I–II (1920–1930) o panováníJiřího z Poděbrad zůstal nedokončen. Úspěšné divadelní hry ze současné vesnice přispívaly k prosazovánírealismu na jevišti (Vojnarka1890,Otec1894). Hry historické (Emigrant1898, tzv. trilogie tří Janů:Jan Žižka1903,Jan Roháč1914 aJan Hus1911). Trvalou součástí repertoáru domácích divadel se stala pohádkově laděná hraLucerna,1905. Próza Nejstarší období Staré pověsti české (1894) – soubor pověstí odpraotce Čecha, přes dobu knížat, husitství až do období pobitvě na Bílé hoře Husitství Mezi proudy (1887–1890) – líčí počátkyhusitského hnutí, sporykráleVáclava IV. sešlechtou a duchovenstvem, vystupují zde historické postavy –Hus,Žižka, Václav IV.,arcibiskupJan z Jenštejna Proti všem (1893) – líčí vrchol husitského hnutí, stavbuTábora,Zikmundovo tažení do Čech,bitvu na Vítkově Bratrstvo (1900–1909) – třídílný román o úpadkuhusitství pobitvě u Lipan a odchod husitských vojsk naSlovensko pod vedenímJana Jiskry z Brandýsa Husitský král (1920–1930) – hlavní postavou jeJiří z Poděbrad, autor ho ukazuje jako silnéhopanovníka Z Čech až na konec světa (1888) –diplomatická miseJiřího z Poděbrad podlecestopisuVáclava Šaška z Bířkova Konec a počátek (1879) –román o po

Témata, do kterých materiál patří