JIŘÍ WOLKER-Tezka hodina

• určení smyslu díla

Poukázat na sociální rozdíly ve společnosti a bojovat proti nim, alespoň myšlenkově.

• pravděpodobný adresát

Dělník = proletář, sociálně smýšlející lidé

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

r. 1922 – vrcholné dílo proletářské poezie

• tematicky podobné dílo

S. K. Neumann – Rudé zpěvy: sbírka nabádající dělníky k revoluci

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Není.

Antonín dnes, jak před lety dvaceti pěti,

železnou lopatou otvírá pec,

plameny rudé ztad syčí a letí,

ohnivá výheň a mládenec.

Antonín rukama, jež nad oheň ztuhly,

přikládá plnou lopatu uhlí,

a že jenom z člověka světlo se rodí,

tak za uhlím vždycky kus očí svých hodí

a oči ty jasné a modré jak květiny

v praméncích drátů nad městem plují,

v kavárnách, v divadlech, nejraděj nad stolem rodiny

v radostná světla se rozsvěcují.

• atmosféra úryvku

odhodlaná, plná pracovního úsilí

• počet postav

1 – topič Antonín

• charakteristika vystupujících postav

Antonín – tvrdě pracující dělník, má silné ruce, má stále jasné oči – pracuje rád

• charakteristika dalších postav

nejsou

• vztahy mezi postavami

nejsou

• zařazení úryvku do kontextu celého díla

úryvek z básně Balada o očích topičových

• použité jazykové prostředky

rým střídavý

personifikace – plameny syčí a letí, z člověka světlo se rodí, oči...v praméních drátů nad městem plují

eufemismus – mládenec (Antonín již není mladý, pracuje 25 let)

hyperbola (nadsázka) – rukama, jež nad oheň ztuhly

metafora – za uhlím vždycky kus očí svých hodí (= podívá se za uhlím)

přirovnání – oči ty jasné a modré jak květiny

metonymie – oči (= elektřina) v praméncích drátů nad městem plují,/ v kavárnách, v divadlech, nejraděj nad stolem rodiny