Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Josef Kajetan Tyl - strakonicky dudak

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (77,12 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Josef Kajetán Tyl – Strakonický dudák aneb Hody divých žen Představení knihy:hraná pohádka z roku 1847hlavní motto:Všude dobře, doma nejlépevlastenecký význam Žánr a forma knihy:psáno v podobě dramatutři jednání, každé má několik výstupůnadpřirozené osoby (lesní panny aj.) promlouvají ve verších, ostatní v prózeděj je řazen chronologicky Obsah knihy: Otec Dorotky brání Švandovi si ji vzít, neboť je Švanda chudý a on by si přál, aby byla jeho dcera dobře zaopatřená. Ve strakonické hospodě se jednoho dne objeví voják Šavlička, který vypráví, jak ve světě muzikanti vydělávají tisíce. Švanda je z jeho povídání unesen, rozhodne se vydat se do světa také a jako bohatý by si mohl vzít Dorotku. Dorotka ho nechce pustit, pláče, Švanda jí vysvětluje, že ji miluje, že to bude pro něj bez ní těžké. Nicméně nakonec se rozhodne do světa odejít. Švanda nikdy nepoznal své rodiče, jeho matkou je polednice Rosava. Když vidí, že její syn chce vyrazit do světa, rozhodne se mu pomoci. Poprosí lesní panny, aby mu očarovaly dudy, které by potom hrály překrásně, nutily by každého tančit. Rosava Švandu ve světě doprovází. Strakonický dudák se seznamuje s Vocilkou, což je bývalý student, který si různě snaží přivydělat, přetvářka mu rozhodně není cizí. Přesvědčí Švandu, že s ním mu bude daleko lépe a stane se tak jeho sekretářem. Jelikož již dávno uplynul čas, kdy Švanda slíbil Dorotce, že se vrátí, vydává se za ním společně s muzikantem Kalafunou, venkovským muzikantem. Rosava jim pomáhá dudáka najít. Švanda má právě jít obveselit princeznu Zuliku. Zulice se jeho hra velice libí, chce se stát Švandovou ženou. Švanda neříká ani slovo, Dorotka se na něj zlobí. Vocilka se rozhodne z Dorotky a Kalafuny udělat blázny, aby mu nakazili jeho plány se Švandou.Dorotka i Kalafuna jsou tedy uvězněni. Na scéně se objevuje Alamir, princeznin ženich, kterému se dudák ze Strakonic vůbec nelíbí. I Švanda se ocitá ve vězení. Zde potkává poprvé svou matku. Všichni se nakonec ale z vězení dostávají. Rosava je za pomoc Švandovi potrestána tím, že se z ní stává divá žena. Švanda poznává, že ve světě není zdaleka tak krásně, jak si myslel, vydělal sice tisíce, ale naučil se hýřit a všechny peníze, co ve dne vydělal, v noci utratí. Dorotka se na něj za to zlobí. Od Rosavy se však dozvídá, že mu hrozí veliké a že jen čistá láska ho může zachránit. Dorotka se má o půlnoci dostavit na popraviště. Zde Švanda tančí s duchy, Dorotka ho ale z kola vytáhne. Na popravišti je i Vocilka, který zjistil, že dudy jsou očarované a chce je získat. Švanda však na své dudy začne nadávat, a tím očarování z nich zmizí. V závěru se Rosava opět stává polednicí, Vocilka je Švandou a Dorotkou vyhnán pryč. Práce s ukázkou: Charakteristika postav: ŠvandaDorotkaKalafunaRosavaVocilka - bývalý student, vychytralý, podlézavý, nespolehlivý, přetvařuje se Informace o autorovi: Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856) Spisovatel, novinář, divadelníkZaujímá důležité místo v dějinách českého národního obrozenípolitik – poslanec Říšského sněmu 1848 (parlamentu)narodil se v Kutné Hořeod dětství se pohyboval v divadelním prostředí – otec v ochotnickém divadlegymnázium v Hradci Králové (seznámení s Klicperou)přes odpor rodičů se začal živit jakokočovný herecu divadla se seznámil se svou legitimní manželkouMagdalénou Forchheimovou7 dětí ale měl se svou skutečnou životní partnerkouAnnou Forchheimovou,zvanouAnnou Rajskou (sestra Magdaleny Forchheimové)na vrcholu své slávy působil v Praze jako dramatik veStavovském divadle vydávalSedlské noviny vydával časopisKvěty v revoluci 1848 se aktivně angažoval – poslancem Říšského sněmuv 50. letech za Bachova absolutismu z divadla vyhozenvelké finanční a existenční problémy : založil si svou div. společnostpodnikal štace zejména po jižních a západních Čechách (Třeboň, Klatovy, Domažlice,…) umírá v Plzni 1856 na rakovinu jater, úplně vyčerpán a bez finančních prostředků (tam je i pochován na Mikulášském hřbitově) Historické souvislosti:Vývoj českého obrozeneckého divadladivadlo v době národního obrození plnilo velmi důležitý úkol:bylo nástrojem veřejné komunikacejeho cílem: tvořit hry v češtinězajišťovat pravidelná česká představenípůsobit mluveným slovem na vlastenectví divákůPrvní divadla v Čechách v 18. století:v Prazev Kotcích (od roku 1738 – městská tržnice s pláckem pro herce) Stavovské divadlo (od roku 1783 – česky se zde hrálo zpočátku jen výjimečně)Vlastenecké divadlo =Bouda (1786 -1789 –na Koňském trhu - dnešním Václaváku) dřevěná stavba –technicky nevyhovující Jaké osobnosti zde hrály? Václav Thámbratři Karel Ignác Thám (napsali 350 div. Her) Prokop Šedivý – psal komedie Antonín Josef Zíma Jak a kde se hrálo v 19. století? možnosti až do otevření Národního divadla (1881- 1883) omezenépo stržení Boudy se hrálo v PrazeU Hybernů – prostory zrušeného kláštera na Malé Straně ochotnickéKajetánské divadlo divadla se dělila na: 1)profesionální: stálá, kamenná kočovná (putující od města k městu) 2)ochotnická :amatérská – pro zábavu

Témata, do kterých materiál patří