Josef Kajetan Tyl - strakonicky dudak
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Švanda - dudák ze Strakonic, miluje Dorotku; naivní, neví o svých rodičích; o matce, která je polednicí, se dozvídá až v průběhu děje
Dorotka - dobrosrdečná, hodná; miluje Švandu, je ochotná se za ním vydat do světa
Kalafuna - má čtyři děti, poměrně chudý; se svou ženou se hádá, i když se oba velice milují
Rosava - polednice, stýská se jí po synovi, chrání ho, snaží se mu pomáhat
Vocilka - bývalý student, vychytralý, podlézavý, nespolehlivý, přetvařuje se
Informace o autorovi:
Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856)
Spisovatel, novinář, divadelník
Zaujímá důležité místo v dějinách českého národního obrození
politik – poslanec Říšského sněmu 1848 (parlamentu)
narodil se v Kutné Hoře
od dětství se pohyboval v divadelním prostředí – otec v ochotnickém divadle
gymnázium v Hradci Králové (seznámení s Klicperou)
přes odpor rodičů se začal živit jako kočovný herec
u divadla se seznámil se svou legitimní manželkou Magdalénou Forchheimovou
7 dětí ale měl se svou skutečnou životní partnerkou Annou Forchheimovou,
zvanou Annou Rajskou (sestra Magdaleny Forchheimové)
na vrcholu své slávy působil v Praze jako dramatik ve Stavovském divadle
vydával Sedlské noviny
vydával časopis Květy
v revoluci 1848 se aktivně angažoval – poslancem Říšského sněmu
v 50. letech za Bachova absolutismu z divadla vyhozen
velké finanční a existenční problémy : založil si svou div. společnost
podnikal štace zejména po jižních a západních Čechách (Třeboň, Klatovy,
Domažlice,…)
umírá v Plzni 1856 na rakovinu jater, úplně vyčerpán a bez finančních prostředků (tam je i pochován na Mikulášském hřbitově)
Historické souvislosti:
Vývoj českého obrozeneckého divadla
divadlo v době národního obrození plnilo velmi důležitý úkol:
bylo nástrojem veřejné komunikace
jeho cílem: tvořit hry v češtině
zajišťovat pravidelná česká představení
působit mluveným slovem na vlastenectví diváků
První divadla v Čechách v 18. století:
v Praze v Kotcích (od roku 1738 – městská tržnice s pláckem pro herce)
Stavovské divadlo (od roku 1783 – česky se zde hrálo zpočátku jen výjimečně)
Vlastenecké divadlo = Bouda (1786 -1789 –na Koňském trhu - dnešním Václaváku)
dřevěná stavba –technicky nevyhovující
Jaké osobnosti zde hrály? Václav Thám bratři
Karel Ignác Thám (napsali 350 div. Her)
Prokop Šedivý – psal komedie
Antonín Josef Zíma
Jak a kde se hrálo v 19. století?
možnosti až do otevření Národního divadla (1881- 1883) omezené
po stržení Boudy se hrálo v Praze U Hybernů – prostory zrušeného kláštera
na Malé Straně ochotnické Kajetánské divadlo
divadla se dělila na: 1) profesionální: stálá, kamenná
kočovná (putující od města k městu)
2) ochotnická : amatérská – pro zábavu