Karel Jaromír Erben - Kytice

Vyprávěcí způsoby:

• Převažuje vyprávěcí postup, ale objevuje se o popisný.

Typy promluv:

• Přímá řeč, oslovování, věty oznamovací, tázací a rozkazovací.

Veršová výstavba:

• Rým převládá sdružený

• Typy rýmů – sdružený (aabb), střídavý (abab), obkročný (abba), postupný (abc, abc), tirádový (aaa)

• Ve vodníkovi se nachází zvukomalba (šiju šiju si botičky, do sucha i do vodičky)

• Balady ve sbírce korespondují na základě shodných znaků – první s poslední, druhá
  s předposlední, třetí s před-předposlední atd.

3. Část

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku:

• spisovná čeština

• krásná čeština (zůstavíš to robě – přines mi to dítě)

• přímá řeč

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku:

• říkadlo – šiju, šiju si botičky do sucha i do vodičky

• refrén

• oslovení – dceruško

• metafora – v perlách se slzy ukrývají

• přirovnání – v sukničku, jako z vodních pěn

• zdrobnělina – suknička

• slovesnost – a pátek nešťastný je den

• anafora – k jezeru……, k jezeru ….

• inverze – líce skloněné

• epiteton – mocnou světicí

• metonymie – bratra mi koule zabila

• apostrofa – Maria, panno přemocná

• epizeuxis – vili, vili

• apostrofa – Maria, matko milosti

Literárně historický kontext:

• narodil se v roce 1811 a zemřel v roce 1870

• básník, historik, sběratel lidové slovesnosti, vydavatel staročeských literárních památek, překladatel, novinář – navázal na Čechovského

• narodil se v Podkrkonoší v Míletíně v řemeslnické a písmácké rodině

• vystudoval práva a filozofii

• v době studia se seznámil s Palackým, po celý život s ním spolupracoval

• jako sekretář Českého muzea sbíral po venkovských archivech studijní materiál

• v roce 1851 se stal archivářem města Prahy

• zabýval se literárními a politickými dějinami a národopisem

• vydal řadu starších písemnictví zejména českých spisů Mistra J. Husa

• sbíral lidovou slovesnost – písně, pověsti, pohádky a říkadla – nejen české, ale i slovanské vůbec

• zapisoval si i nápěvy = hudební nadání

• Díla: Prostonárodní písně a říkadla, Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních

• nedokončený soubor pohádek – byl vydán až v roce 1905 Václavem Tillem – např. zlatovláska, Tři zlaté vlasy děda vševěda, Dlouhý, široký a bystrozraký, Pták ohnivák a liška Ryška…

• kytice je výsledkem téměř 20 letého úsilí

• Onemocněl tuberkulózou a 27. listopadu 1870 v Praze zemřel.

• Karel Jaromír Erben je představitelem obrozeneckého romantismu

• Další představitelé tohoto období: Josef Dobrovský, Josef Jungmann, Josef Kajetán Tyl, Karel Hynek Mácha, Božena Němcová, Václav Thám

Děj:

Kytice - vstupní báseň, etymologická – vysvětluje název květiny Mateřídouška – obsahuje přání, aby se sbírka líbila všem slovanským národům. Je o smrti matky, které se zželelo svých nešťastných dětí a proto do drobného kvítku. Mrtvá matka ztělesňuje matku vlast. Její děti na ni nikdy nezapomenou a zůstanou jí věrné. Děti hledaly svou matku a nalezly prostá kvítek, který nazvaly mateřídouškou. Vůně kvítku jim připomínala jejich nejdražší matku. Jako každý miluje svou matku, tak by měl milovat svou vlast. Proto se kvítek v druhé části básně stává symbolem vlasti.