Krakatit

Název knížky:Krakatit Žánr:utopický román Autor:Karel Čapek (*09.01.1890 - †25.12.1938) • český p rozaik, dramatik, novinář, filmový libretista, básník a překladatel, literární, divadelní a výtvarný kritik, estetik a filozof • narodil se v Malých Svatoňovicích na Náchodsku • měl 2 sourozence, bratr známý malíř a spisovatel Josef Čapek • dětství prožil v Úpici • jeho otec byl lékařem v Malých Svatoňovicích • studoval na gymnáziu v Hradci Králové a v Brně, dále pak filozofii v Praze • byl velmi vnímavý, plachý a rozmazlovaný • měl zálibu v cestování a práci na zahradě, měl také vztah k zvířatům • od roku 1917 redaktorem Národních listů a od 1921 redaktorem Lidových novin • v letech 1925-1933 předsedou československého PEN klubu • od 1925 se také přátelsky stýkal s Masarykem - jeho politické a filozofické názory zaznamenal v knihách "Mlčení s T. G. M.", "Hovory s T. G. M." a "Nablízku T. G. M." •Další díla: povídky "Boží muka; Trapné povídky; Povídky z jedné kapsy; Povídky z druhé kapsy" hry"Loupežník; R. U. R.; Ze života hmyzu (spolupráce s J. Čapkem)" překlady "Francouzská poezie moderní doby" romány"Továrna na absolutno; Válka s mloky; První parta; Život a dílo skladatele Foltýna (nedokončeno)" drama"Věc Makropulos; Bílá nemoc; Matka; Lásky hra osudná" cestopisné fejetony "Italské listy; Anglické listy; Výlet do Španěl; Obrázky z Holandska; Cesta na sever" románová noetická trilogie "Hordubal; Povětroň; Obyčejný život" pro děti "Dášeňka čili život štěněte; Devatero pohádek (spolupráce s J. Čapkem)" sbírky "Krakonošova zahrada; Zářivé hlubiny (na obou spolupracoval s J. Čapkem)" filozofická revue "Adam Stvořitel" •Současníci: • Josef Čapek (Ze života hmyzu, Povídání o pejskovi a kočičce, Kulhavý poutník) • Karel Poláček (Bylo nás pět, Edudant a Francimor, Okresní město, Dům na předměstí) Místo a doba děje:Praha, Týnec,vojenská továrna v Balttinu (Švýcarsko) a IT, 20. století Téma:Zneužití vědy a techniky vůči lidstvu Obsah: Knížka vypráví o pokusech ostatních lidí získat nebezpečnou třaskavinu, kterou vyrobil inženýr Prokop - krakatit. Například průmyslník Daimon má o krakatit největší zájem. Prokop ale odmítá krakatit vydat. Je si vědom toho, že by tím mohl zničit celý svět. Hlavní postavy: Inženýr Prokop: vynálezce Krakatitu, chemik, samorostlý génius, romantický snílek, hledá cesty, jak využít síly, aby byl člověkem dobrým a dosáhl štěstí; čestný, zodpovědný Tomeš: protipól Prokopa, spolužák, nezodpovědný, bezcharakterní, usiluje o přivlastnění vynálezu Princezna Wille:celkem krásná, Prokopova milenka, svůdná Anči:lékařova dcera, sestra Tomeše, vesničanka, symbol čistoty, nevinná, mladá p. Carson - ředitel vojenské továrny v Balltinu, chce ovládnout svět Daimon:vědec, fanatik, bohatý Dědeček – na konci příběhu, je zkušený, moudrý, laskavý, může vyjadřovat Boha, svědomí Kompozice: Lineárně rozvíjený příběh (chronologika), rozdělen do 54 kapitol středního rozsahu, minimum odboček a retrospektiv Jazykové prostředky: •JAZYK: er-forma, intonační splývavost (často výskyty středníků tam, kde bychom očekávali tečku), spisovnost, ale blízko k běžné mluvě, svižné dialogy oživující vyprávění střídají hutné popisy, vnitřní monology hlavního hrdiny, bohatý jazyk, napodobuje atmosféru děje •SLOVNÍ ZÁSOBA: spisovný jazyk, který prokládal nespisovnými výrazy (bouchačky, brejle), vulgarismy, technickými termíny, slangovými výrazy, užívá anglické, německé, italské, latinské, francouzské fráze, odborné názvy z fyziky a chemie (exploze), archaismy, neologismy (souvisí s pokrokem v technice), knižní výrazy (ejhle) •souvětí jsou krátká a jednoduchá, čtenář lehce pochopí, o co se jedná Kontext tvorby: •Základní idea románu vznikla při psaní "Továrny na absolutno". Vycházet začal v Lidových novinách. Soudí se, že autor do románu zašifroval své tehdejší milostné drama, kdy se rozhodoval mezi dvěma milovanými ženami. •Vliv díla: Silný milostný podtext románu odhalil literární historik O. Králík, který jej povýšil na jedno z hlavních témat románu. Aktuálnost díla: Příběh byl v roce 1948 podle scénáře Otakara a Jaroslava Vávry zfilmován Otakarem Vávrou s Karlem Högerem v hlavní roli ve stejnojmenném filmu. Později byl námět zpracován znovu pod názvem Temné slunce. Můj názor:Děj tohoto románu se nachází na hranici snu a skutečnosti a často není zřetelné, o kterou rovinu se vlastně jedná. Objevují se zde pohádkové motivy a Čapek nám ukazuje, že ve skutečném životě zdaleka všechno pohádkové není. V životě se setkáváme s tvrdou realitou. Čapek nám naznačuje, že si máme jít za svými sny, ale zároveň nám sděluje, že je vždy nutné uvážit, zda právě učiněný objev povede ku prospěchu člověka.