Krakatit

p. Carson - ředitel vojenské továrny v Balltinu, chce ovládnout svět

Daimon: vědec, fanatik, bohatý

Dědeček – na konci příběhu, je zkušený, moudrý, laskavý, může vyjadřovat Boha, svědomí

Kompozice:

Lineárně rozvíjený příběh (chronologika), rozdělen do 54 kapitol středního rozsahu, minimum odboček a retrospektiv

Jazykové prostředky:

• JAZYK: er-forma, intonační splývavost (často výskyty středníků tam, kde bychom očekávali tečku), spisovnost, ale blízko k běžné mluvě, svižné dialogy oživující vyprávění střídají hutné popisy, vnitřní monology hlavního hrdiny, bohatý jazyk, napodobuje atmosféru děje

• SLOVNÍ ZÁSOBA: spisovný jazyk, který prokládal nespisovnými výrazy (bouchačky, brejle), vulgarismy, technickými termíny, slangovými výrazy, užívá anglické, německé, italské, latinské, francouzské fráze, odborné názvy z fyziky a chemie (exploze), archaismy, neologismy (souvisí s pokrokem v technice), knižní výrazy (ejhle)

• souvětí jsou krátká a jednoduchá, čtenář lehce pochopí, o co se jedná

Kontext tvorby:

• Základní idea románu vznikla při psaní "Továrny na absolutno". Vycházet začal v Lidových novinách. Soudí se, že autor do románu zašifroval své tehdejší milostné drama, kdy se rozhodoval mezi dvěma milovanými ženami.

• Vliv díla: Silný milostný podtext románu odhalil literární historik O. Králík, který jej povýšil na jedno z hlavních témat románu.

Aktuálnost díla:

Příběh byl v roce 1948 podle scénáře Otakara a Jaroslava Vávry zfilmován Otakarem Vávrou s Karlem Högerem v hlavní roli ve stejnojmenném filmu. Později byl námět zpracován znovu pod názvem Temné slunce.

Můj názor: Děj tohoto románu se nachází na hranici snu a skutečnosti a často není zřetelné, o kterou rovinu se vlastně jedná. Objevují se zde pohádkové motivy a Čapek nám ukazuje, že ve skutečném životě zdaleka všechno pohádkové není. V životě se setkáváme s tvrdou realitou. Čapek nám naznačuje, že si máme jít za svými sny, ale zároveň nám sděluje, že je vždy nutné uvážit, zda právě učiněný objev povede ku prospěchu člověka.