Kytice - Karel Jaromír Erben

Holoubek
Mladá žena jde okolo hřbitova a pláče, neboť jí zemřel manžel. Potká však nového muže, pro starého truchlí sotva tři dny a za měsíc se vdává. Nad hrobem manžela vyroste dub a na něm sedává bílý holoubek. Ten ženě jdoucí okolo zpívá pravdu, že manžela otrávila. Ta to neunese a utopí se v řece. Je pochována u břehu bez pořádného hrobu.

Téma a motiv

Balady mají vyhrocený děj, vyplývající z nějakého hrůzného činu, jehož se někdo dopustil.

Mezilidské vztahy (matka s dítětem).

Názorná ukázka, jak snadné je zapomenout na morální vazby kvůli bohatství.

témata - za každou vinu přichází často nepřiměřený trest, člověk je proti přírodním silám bezmocný, otázka mezilidských vztahů, otázka viny a trestu

motivy - vina a trest, mezilidské vztahy, osudovost, marný boj proti nadpřirozeným silám a přírodě

Časoprostor

Čas není určen - je cyklický
Ne v moderní době v české krajině - vesnice, les, jezero, hřbitov

Kompozice

13 balad

básně s tragickým koncem většinou psány formou dialogů.

Kytice je stěžejní básní a další na ni navazují, jako květy.

Ke sbírce patří i Erbenovy poznámky (tzv. Poznamenání), ze kterých čerpal, a 14 krátkých Písní.

Balady jsou postaveny tak, aby byly zrcadlově shodné určitými vlastnostmi (první s poslední,…): Kytice a Věštkyně - dávají naději a víru v lepší budoucnost vlastencům, Polednice a Vodník - záporná role nadpřirozených bytostí.

Literární druh a žánr

Literární druh: Lyrickoepická skladba
Literární žánr: balada - objevují se znaky pohádky (Zlatý kolovrat), pověsti (Věštkyně), legendy (Záhořovo lože)
Literární forma: poezie

Vyprávěč/lyrický subjekt

Er-forma, ich-forma

Hlavní postavy

Příznačné pro Erbena je, že hlavní roli hrají ženy, převážně matky, které mohou jak pomáhat, tak i ubližovat svou mateřskou láskou. Postavy se liší od většiny hrdinů z této doby. Na rozdíl od romantických, bouřlivých, po svobodě toužících jedinců jsou mírné a pokorně přijímají svůj osud, stejně jako trest za úmyslný či neúmyslný prohřešek.

Vyprávěcí způsob

Běžná slova, nejsou složitá, časté metafory, strohý jazyk, popis postav pár slovy, časté citoslovce často neslovesné věty bez spojek, naléhavost a mystičnost

Typy promluv

Dialogy,monology

Veršová výstavba

Básně jsou psány gnomickým veršem, pro který je typická krátkost a hutnost.

Sdružený a střídavý rým, obkročný, přerývavý, přízvučný, trochej.

Jazykové prostředky (aplikovat na výňatek)

básnické prostředky: eufemismus (již na něm roste trávníček), apostrofa (Maria, panno přemocná), metafora, zvukomalba, personifikace (A což ten zlatý kolovrat,jakou teď píseň bude hrát? ), živé dialogy a popisy postav i prostředí, citoslovce místo sloves (s koně hop! a na chalupu: klop, klop, klop! – Zlatý kolovrat)