Kytice zpracováno

Poklad

Vdova s dítětem jde na Velký pátek do kostela a cestou narazí na otevřenou skálu, v níž je síň plná pokladů. Matka tak položí dítě a běží domů se stříbrem, pak se vrací, bere zlato. Když doběhne domů, zjistí, že se poklad změnil v kamení a hlínu. Skála mezitím zmizela s pokladem i dítětem. Další rok opět na Velký pátek se skála zase otevírá a matka nalézá své dítě. Bere si ho a nic nedbá pokladu.

Dceřina kletba

Dívka říká, že zabila holoubátko, dítě a od žalu jí může pomoci jen oprátka. Přitom proklíná svého milého i svou matku, že za její neštěstí mohou oni.

Polednice a Vodník - nadpřirozené bytosti zasahují do lidských vztahů

Polednice (čtvrtá a čtvrtá odzadu)

Dítě zlobí, neposlouchá matku, která vaří otci oběd. Ta mu vyhrožuje a volá polednici, jež opravdu přichází. Matka dítě brání, tiskne ho k sobě, až ho zadusí. Otec, jenž vzápětí přijde, je křísí, ale dítě je již po smrti. Matka je potrestána za to, že neměla trpělivost a chtěla na dítě zavolat polednici.

Vodník

Dcera i přes matčiny námitky jde prát šátky do rybníka, propadne se pod ní lávka a dostává se do vodníkova světa. Stává se nedobrovolně jeho ženou a má s ním i syna, její jediné potěšení. Nakonec ho přemluví, aby ji pustil naposledy se rozloučit s matkou. Dovolí jí to od klekání do klekání a nesmí nikoho objímat a jako zástavu si ponechá u sebe jejich syna. Matka nechce dceru pustit zpět, schovají se proto v komoře. Přichází vodník, chce, aby šla žena domů mu připravit večeři, rozestlat, pak nakrmit dítě. Matka dceru nepouští a říká mu, ať dítě přinese. To on udělá, ale utrhne mu hlavu.

Štědrý den a Holoubek - téma lásky a smrti (šestá a šestá odzadu- prostředek)

Štědrý den

Dívky Marie a Hana v adventu předou len a jdou se podívat na jezero. Když vysekají díru, má se jim zjevit ženich. Haně se zjeví myslivec Václav, Marii však jen kostel, svíce, rakev. Do roka se Hana vdá a Marie zemře. O dalším adventu předoucí dívky raději nechtějí znát, co je čeká.

Holoubek

Mladá žena jde okolo hřbitova a pláče, neboť jí zemřel manžel. Potká však nového muže, pro starého truchlí sotva tři dny a za měsíc se vdává. Nad hrobem manžela vyroste dub a na něm sedává bílý holoubek. Ten ženě jdoucí okolo zpívá pravdu, že manžela otrávila. Ta to neunese a utopí se v řece. Je pochována u břehu bez pořádného hrobu, tak jak bylo zvykem u sebevrahů.

Kompozice: jednotlivých balada – chronologická, celé sbírky – zrcadlová (první poslední, jsou vždy něčím propojené), 13 balad (původně 12)

Jazykové prostředky: spisovný jazyk, archaismy, přímá řeč, knižní (aneb), archaismy (žeť), anafora (hoj)

Veršová výstavba: výrazný pravidelný rým, sdružený (aabb), střídavý (abab), obkročný (abba), přerývaný (abcb)