Legenda Aurea - Jakub de Voragine

Zemřela mučednickou smrti roku 310 (za vlády Konstantina-nástup na trůn 309).

Svatá Anežka Panna

Lucie má jméno od latinského slova agna – ovečka (mírná a pokorná jako ovečka) či

agnoscere – poznat (poznala cestu pravdy). Byla velmi moudrou, urozenou pannou. K její mučednické smrti došlo v jejích 13 letech.

Jednoho dne, když se Anežka vracela ze školy, zamiloval do ní syn prefektův, pro její krásnou tvář. Požádal ji o ruku, sliboval ji spoustu bohatství. Ona jej však odmítla a sdělila mu, že má již jiného milého a začala jej nad všechny mládence vychvalovat. Když to mladík vyslechl, ochořel láskou. Jeho otec šel prosit Anežku, aby si jeho syna přeci jen vzala. Nesouhlasila.

Když prefekt zjistil, že za svého ženicha prohlašuje Krista, zkoušel ji nejprve přemluvit sliby, potom pohrůžkami. Ona však k sňatku nesvolila. Prefekt tedy poručil, aby ji svlékli a nahou dovedli do nevěstince. Bůh však nechal její tělo porůst tak dlouhými a hustými vlasy, že jimi byla zakryta lépe než-li oděvem.

Když pak do nevěstince vstoupila, nalezla tam anděla Páně. Nevěstinec se stal místem modlitby.

Prefektům syn, společně se svými přáteli se šli pokochat Anežkou. Nejprve do nevěstince poslal své kamarády, ti byli poděšeni a zmateni zázrakem, jaký se tam udál. Vyšli ven. Rozčílený prefektův syn vběhl do bývalého nevěstince a při pokusu dotknout se Anežky vstoupil do samotného světla a zemřel. Protože nevzdal úctu Bohu, zemřel, zardoušen ďáblem.

Prefekt celý zničený přiběhl k Anežce a prosil a synovo vzkříšení, ta jej svými modlitbami skutečně vzkřísila. On sám se veřejně přihlásil ke Kristovi.

Když to spatřil kněží chrámu, bouřil lid a prohlašoval Anežku za čarodějnici. Prefekt ji chtěl zachránit, avšak se obával proskripce, nechal tam tedy svého zástupce, Aspasiuse, a smuten odešel.

Aspasius ji poručil hodit do velkého ohně. Ohěň se jí však ani nedotkl, plamen se rozdělil a rozehnal pobouřený lid. Rozkázal tedy vrazit ji meč do hrdla.

Když ji křesťané a její příbuzní pochovávali, málem byli ukamenování pohany.

Její soukojenka Emerentiana, dívka plná svátosti, zůstala stát vedle jejího hrobu a neustále pohanům vytýkala, co provedli za hrůzný čin. Ukamenovali ji.

Ihned Bůh rozpoutal zemětřesení, hromy a blesky a zahubil pohany.

Emerentiana byla pochována vedle svaté Anežky.

Když Anežčini rodiče přišli truchlit k jejímu hrobu (týden po její mučednické smrti), spatřili průvod dívek ve zlatých šatech. Jednou z dívek b yla Anežka a po svém bohu měla bílou ovečku. Říkala rodičům, aby pro ni netruchlili. Proto se její svátek slaví dvakrát.

Konstancie, panenská Konstantinova dcera, slyšela o tomto zázraku, šla k hrobu svaté Anežky. Měla těžkou lepru. Anežka jí prozradila, aby věřila v Krista a bude uzdravena.

Přijala křest, nad hrobem sv. Anežky nechala vystavit baziliku, kde žila panenským životem, postupně se k ní přidávaly i jiné dívky.