Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Legenda Aurea - Jakub de Voragine

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17,73 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Lišková Petra, 3B Legenda Aurea Zlata legenda(lat. Legenda Aurea) jestředověkou sbírkou životopisů svatých a traktátů k církevním svátkům. Sestavil ji v roce1260 italský dominikánský mnichJakub de Voragine. Svým charakterem legendy navazují na tradiciřeckého dobrodružného románu. Jednajícími hrdiny jsou však evropští světci a první křesťanští mučedníci. Sbírka „Legenda Aurea“ sloužila jednak k náboženským účelům, jednak představovala bohatý inspirační zdroj plnýpoutavých příběhů. Dílo se nám zachovalo vestovkách rukopisů. Je psanéprózou, latinsky. Jedná se o nejstarší dochovanou legendu. Jakub de Voragine Narozen kolem roku 1230, zemřel roku 1298. Byl arcibiskupem, kronikářem a jedním z největších středověkých spisovatelů. Stal se dominikánským mnichem. Jako světec byl ctěn hned po své smrti. Svatým byl prohlášen roku 1816 papežem Piem VII. de Voragine, Jakub, Legenda Aurea, Vyšehrad, Praha, 1984 Pár příběhů z knihy: Svatá Lucie Panna Lucie má jméno od latinského slova lux – světlo či lucis via – cesta světla. Měla panenský půvab, byla šiřitelkou křesťanské lásky bez poskrvny. Lucie byla vznešenou syrakuskou (italské město v oblasti Sicílie) dívkou. Jednoho dne zaslechla, jak se po celé Sicílii šíří pověst svaté Agáty. Rozhodla se vydat k jejímu hrobu se svojí matkou Euthicií, která již 4 roky trpěla nevyléčitelným krvácením. Došly k hrobu, usilovně se modlily za matčino uzdravení, jehož by prý dle Evangelia měla být sv. Agáta schopna. Lucie řekla své matce, že pokud věří napsanému a s vírou a s modlitbami se dotkne hrobu, bude zdráva. Matka s dcerou u hrobu setrvaly přes noc. Lucie měla sen, ve kterém viděla Agátu uprostřed andělů. Sdělila ji, že je schopna sama matku uzdravit, ale že díky své víře je matka uzdravena. Po procitnutí obou žen bylo vše, jak říkala Agáta ve snu. Lucie se rozhodla žíti počestně, bez ženicha. Matku požádala, aby peníze, jenž ji měly připadnout po svatbě rozdala mezi chudé. Zpráva o tomto dobrodiní se donesla k Luciinu ženichu, ten se na toto sdílení majetku zeptal chůvy. Opatrně mu odpověděla, že nevěsta nalezla majetek výnosnější, že si jej chce získat na své jméno. On potěšile uvěřil, že se jedná o světské statky, začal tedy pomáhat při rozdávání. Když však ale rozdali vše, ženich se rozzlobil, přivedl Lucii před konsula Paschasia.Ten ji začal vyhrožovat, že ji nechá zavést do nevěstince. Ona se však nezalekla. i přes ohromnou snahu mnoha mužů zavést Lucii do nevěstince, nemohl s ní ani hnout. Poručil ji polít močí, poněvadž si myslil, že ta zažene modlitby a zaříkávadla. Ani to s Lucií nepohnulo. Vrazil ji tedy meč do krku. Ani to ji však neumlčelo. Prozradila Paschasiovi, co jej čeká, tedy zatčení. Lucie se nepohnula z místa, nevypustila duši, dokud ji nepodali tělo Páně. Na tomto místě byla pochována a byl zde vystavěn kostel. Zemřela mučednickou smrti roku 310 (za vlády Konstantina-nástup na trůn 309). Svatá Anežka Panna Lucie má jméno od latinského slova agna – ovečka (mírná a pokorná jako ovečka) či agnoscere – poznat (poznala cestu pravdy). Byla velmi moudrou, urozenou pannou. K její mučednické smrti došlo v jejích 13 letech. Jednoho dne, když se Anežka vracela ze školy, zamiloval do ní syn prefektův, pro její krásnou tvář. Požádal ji o ruku, sliboval ji spoustu bohatství. Ona jej však odmítla a sdělila mu, že má již jiného milého a začala jej nad všechny mládence vychvalovat. Když to mladík vyslechl, ochořel láskou. Jeho otec šel prosit Anežku, aby si jeho syna přeci jen vzala. Nesouhlasila. Když prefekt zjistil, že za svého ženicha prohlašuje Krista, zkoušel ji nejprve přemluvit sliby, potom pohrůžkami. Ona však k sňatku nesvolila. Prefekt tedy poručil, aby ji svlékli a nahou dovedli do nevěstince. Bůh však nechal její tělo porůst tak dlouhými a hustými vlasy, že jimi byla zakryta lépe než-li oděvem. Když pak do nevěstince vstoupila, nalezla tam anděla Páně. Nevěstinec se stal místem modlitby. Prefektům syn, společně se svými přáteli se šli pokochat Anežkou. Nejprve do nevěstince poslal své kamarády, ti byli poděšeni a zmateni zázrakem, jaký se tam udál. Vyšli ven. Rozčílený prefektův syn vběhl do bývalého nevěstince a při pokusu dotknout se Anežky vstoupil do samotného světla a zemřel. Protože nevzdal úctu Bohu, zemřel, zardoušen ďáblem. Prefekt celý zničený přiběhl k Anežce a prosil a synovo vzkříšení, ta jej svými modlitbami skutečně vzkřísila. On sám se veřejně přihlásil ke Kristovi. Když to spatřil kněží chrámu, bouřil lid a prohlašoval Anežku za čarodějnici. Prefekt ji chtěl zachránit, avšak se obával proskripce, nechal tam tedy svého zástupce, Aspasiuse, a smuten odešel. Aspasius ji poručil hodit do velkého ohně. Ohěň se jí však ani nedotkl, plamen se rozdělil a rozehnal pobouřený lid. Rozkázal tedy vrazit ji meč do hrdla. Když ji křesťané a její příbuzní pochovávali, málem byli ukamenování pohany. Její soukojenka Emerentiana, dívka plná svátosti, zůstala stát vedle jejího hrobu a neustále pohanům vytýkala, co provedli za hrůzný čin. Ukamenovali ji. Ihned Bůh rozpoutal zemětřesení, hromy a blesky a zahubil pohany. Emerentiana byla pochována vedle svaté Anežky. Když Anežčini rodiče přišli truchlit k jejímu hrobu (týden po její mučednické smrti), spatřili průvod dívek ve zlatých šatech. Jednou z dívek b yla Anežka a po svém bohu měla bílou ovečku. Říkala rodičům, aby pro ni netruchlili. Proto se její svátek slaví dvakrát. Konstancie, panenská Konstantinova dcera, slyšela o tomto zázraku, šla k hrobu svaté Anežky. Měla těžkou lepru. Anežka jí prozradila, aby věřila v Krista a bude uzdravena. Přijala křest, nad hrobem sv. Anežky nechala vystavit baziliku, kde žila panenským životem, postupně se k ní přidávaly i jiné dívky. Jakéhosi Paulína, kněz z kostela sv. Anežky, trápilo fyzické pokušení mít ženu. Šel tedy za papežem pro svolení mít ženu. Ten mu dal prsten se smaragdem a přikázal mu, aby se na žádost o ruku zeptal krásného obrazu sv. Anežky. Ta jej vyslechla a nastavila mu svůj prst, stáhla jej i s prstenem pryč a zbavila jej veškerého těle

Témata, do kterých materiál patří