Literární interpretace č. 11 - Povídky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Prostředí: Určitá část děje povídek se odehrává po 1. světové válce na území USA, zejména je využíváno prostředí autorova dětství v Oak Park (hlavně Indiánský tábor). V zahraničí částečně, nebo úplně se odehrává Krátké štěstí Francise Macombera (Namibie), Banální povídka (Sevilla), Můj táta (Milán, Paříž), Kočka v dešti (kdesi v Itálii) a Velice krátká povídka (částečně v Padově, ještě za války).
Postavy:
Krátké štěstí Francise Macombera
FRANCIS MACOMBER – zbabělý bohatý Američan, se ženou zůstává jen kvůli její kráse;
po manželčině nevěře s lovcem jej zlost připravila o strach při lovu
MARGOT MACOMBER – rozmařilá a koketní manželka Francise, se kterým zůstává jen pro peníze;
ke konci jej obdivuje i nenávidí, zabije ho při ochraně před buvolem
ROBERT WILSON – svérázný a zdatný lovec zvěře, trochu odevzdaný sukničkář plně oddaný lovu
Indiánský tábor
NICK – dítě, ztělesnění Hemingwaye v dětství
NICKŮV OTEC – ztělesnění Hemingwayova otce, milý a zručný lékař seznamující Nicka s divy
přírody a světa
STRÝČEK GEROGE – pomocník Nickova otce
Velice krátká povídka
VOJÁK – ztělesnění Hemingwaye za války, odloučení od Luz řeší aférami s pochybnými ženami
LUZ – původně děvče vojáka; přelétavá sestřička čelící jednomu milostnému zklamání za druhým
Vojákův návrat
KREBS – ztělesnění Hemingwaye; zoufalý, nedoceněný voják se subjektivním pocitem opuštěnosti a
odlehlosti od aktuálního dění ve společnosti; má časté záliby ve lhaní
KREBSOVA MATKA – zřejmě ztělesnění Hemingwayovy matky, zbožná žena neochotna se smířit
s Krebsovou apatičností
HELENA – sportovně založená sestra Krebse obdivující bratra
Kočka v dešti
ŽENA – nespokojená a osamělá manželka George; dětinský touží po radosti, zábavě a hlavně po kočce
GEORGE – soběstačný Američan neprojevující o svou ženu nikterý zájem
PADRONE – milý a o hlavní hrdinku pečující italský hoteliér
Můj táta
JOE –Hemingway v dětství , k otci slepě vzhlížející kluk, po jeho smrti vystaven zmatenosti
BUTLER – ztělesnění Hemingwayova otce; z pohledu Joea bezchybný milující otec a žokej hlídající si
figuru, z pohledů ostatních žokejů mizera
GEORGE GARDNER – další žokej a přítel Butlera, po jeho smrti se Joea ujímá
Banální povídka
MANUEL GARCIA MAERA – skutečný umírající toreador
3. KOMPOZIČNÍ VRSTVA
Všechny povídky jsou napsány buď chronologickým kompozičním postupem, nebo in medias res (Velice krátká povídka, Indiánský tábor, Můj táta, Banální povídka). Povídky jsou proto úderné a rychle se dozvídáme o jejich prostředí. Autor ve většině povídek přechází z neurčita do konkrétna.
Kompoziční části děl:
Krátké štěstí Francise Macombera
Expozice: manželský pár na obědě po lovu
Kolize: zbabělý útěk Francise před lvem
Krize: nevěrná aféra Margot
Peripetie: Francis se přestává bát lovu a zastřelí několik buvolů
Katastrofa: Margot omylem zastřelí svého manžela