Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Literární interpretace - Lakomec

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (24,95 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Šimon Žáček, 2. B LITERÁRNÍ INTERPRETACE č. 4 Název díla: Lakomec Autor: Molière Přeložil do češtiny: Vladimír Mikeš Základní informace o autorovi: Jean-Baptiste Poquelin (r. 1622 - r. 1673) byl nejvýznamnějším klasicistním tvůrcem komedií. Narodil se v Paříži jako syn dvorního čalouníka. Už odmala ho to táhlo k divadlu, leč jej rodiče dali na práva v clermontské jezuitské koleji. Přesto nikdy toto povolání nevykonával a po studiu vytvořil za pomocí dramatika Pierra Corneille kočovný divadelní spolek Skvělé divadlo. Tehdy začal používat pseudonym Molière, aby nedělal svým nuzným povoláním herce rodině ostudu. Na začátku se při působení v Paříži společnosti nedařilo nejlépe a Molière na chvíli končí ve vězení pro dlužníky. A tak se Molière s trupou vydali na jih Francie, kde postupně získali podporu bratra krále Ludvíka XIV. Postupně se dostává spolek do povědomí francouzské smetánky a postupně si ji začíná oblibovat i samotný král. Po roce 1660 získává místo královského dramatika a píše svá nejznámější díla. Zemřel roku 1673 při hraní hlavní role ve hře Zdravý nemocný. Za jeho život vystřídal několik povolání, která dokázal skloubit perfektně dohromady - ať už šlo o kulisáka, režiséra, dramatika nebo herce. Nejen jeho porušení standardů a inovace do žánru komedie ho začlenila mezi světoznámé legendy. Nejvíce poutavá na jeho dílech je ona nadčasovost a nahořklost zejména na konci spějící k lehké Molière tragikomičnosti. Mezi jeho další významné hry lze zařadit například Misantrop nebo Dona Juana. Molière bral inspiraci nejen z antických a renesančních komedií, ale rovněž i z děl svých současníků - Pierra Corneilla a Jeana Racina. 1.Literární druh díla: drama Literární žánr díla: komedie Námět díla: Hrozba sobeckého a bezcitného života, zhoubného nahrazení základní životní hodnoty hodnotou materiální pro okolí. 2.TEMATICKÁ VRSTVA Děj – fabule: Harpagon, starý ovdovělý lichvář, se rozhodl se na stará kolena znovu oženit s půvabnou a chudou dívkou Marianou, která poslušně pečuje o svoji nemocnou maminku. Plány se mu ale zkříží, když přijde syn Kleant s tím, že Marianu miluje také. Rovněž Harpagonova dcera Eliška je zamilovaná, konkrétně do neapolského šlechtice Valéra, který chce být své vyvolené po blízku jako lakomcův sluha. Sám Harpagon má ale s Eliškou jiné plány, chce ji kvůli peněžnímu zisku provdat za movitého starce Anselma. Na své plány s Marianou hodlá Harpagon využít dohazovačku Frosinu, která ale po zjištění o Harpagonově lakomství začíná konspirovat proti němu. Mezitím se Kleant dostává se svým otcem do ostré hádky, jíž záhy řeší rafinovaná krádež Harpagonovy pokladničky, kterou zajistil Kleantův sluha. Náhle se Harpagon ocitá na dně a v záchvatu vzteku obviní z krádeže loajálního "sluhu" Valéra, Valér se ohrazuje a nevědomky prozrazuje nejen své záměry, ale i urozený původ. Po příchodu Anselma kvůli podepsání sňatkové smlouvy s Eliškou se ukazuje, že Mariana a Valér jsou sourozenci a Anselm je jejich otcem a že rodinu rozdělila mořská bouře. Z čiré radosti nechává všechny peněžní resty zaplatit a usmiřuje Harpagona s Kleantem; tak získává Harpagon zpět svou střeženou pokladničku. Děj – syžet: Hra je napsaná neobvykle v ryze prozaické podobě. O to více mohou vyniknout vyostřené dialogy mezi ústředními protagonisty i Harpagonovy zoufalé monology. Autor tak výborně docílil i jistého chaosu a zmatku při slovních přestřelkách postav. Přímá řeč je tu použita v celém rozsahu, jak je u dramat zvykem. Dílo není v žádné chvíli zdlouhavé, naopak s rostoucí zapleteností vzrůstá i dynamičnost jednání osob. Rovněž zde absentuje prolog, a tak je čtenář hned a účinně vtáhnut do děje. Vypravěč: V úloze vypravěče je, jako takřka vždy u komedií, autor sám, jehož tedy není možné registrovat v průběhu hry. Ovšem jeho sympatie lze. Nebojí se skrýt své opovržení vůči Harpagonovi, ale bez poskvrny nejsou ani ostatní postavy. Ve značné míře zde Molière ukazuje, že služebnictvo je mnohdy chytřejší než jeho pán. Prostředí: Děj je zasažen do tehdejší doby do Paříže roku 1670, kde se na vrcholu vlády Ludvíka XIV. ukazují v pravém světle nešvary maloměšťáctví a čím dál tím význačnějšího kapitalismu. Hlavní postavy: HARPAGON – sobecký, žárlivý, zapšklý, ziskuchtivý a přehnaně lakomý šedesátiletý vdovec; lásku a veškeré morální hodnoty nahrazuje penězi, čímž se dostává do konfliktu se všemi okolo KLEANT – syn Harpagona; naprosto oddaný své lásce k Marianě, paličatý a odhodlaný se postavit i svému otci ELIŠKA – dcera Harpagona; také jako Kleant oddaná své lásce k Valérovi, na rozdíl od něho se bojí o svém vztahu říci otci VALÉR – syn Anselma; naoko podlézá Harpagonovi jako sluha, doopravdy je to šlechtic; miluje Elišku a střeží ji před bezcitným Harpagonem MARIANA – dcera Anselma; nešťastná, poslušná, ctnostná dívka zamilovaná do Valéra; žije v nuzných podmínkách a pečuje o svou nemocnou maminku neznaje osudu svého otce Vedlejší postavy: ŠTIKA – vypočítavý a drzý sluha Kleanta FROSINA – schopná a zištná dohazovačka MISTR JAKUB – rozšafný, hrdy a veskrze upřímný kuchař a kočí Harpagona, nelíbí se mu Valérova podlézavost ANSELM (neboli DON THOMAS D'ALBURCY) – otec Mariany a Valéra; osamocený a mrzutý neapolský šlechtic; po znovunalezení své rodiny se k celé situaci staví absolutně opačně než Harpagon (je alter egem titulní postavy) BUMBAL a TRESKA – nešikovní a líní lokajové Harpagona POLICEJNÍ KOMISAŘ – postava s klidem vyšetřující krádež pokladničky MISTR ŠIMON – vychytralý pobočník Harpagona zprostředkovávající jeho špinavé transakce PANNA KLAUDIE – nevinná služka Harpagona PÍSAŘ POLICEJNÍHO KOMISAŘE – mlčenlivá postava MAMINKA – chudá a nemocná manželka Anselma a matka Mariany a Valéra (v samotné hře nevystupuje) 3.KOMPOZIČNÍ VRSTVA Děj je vyprávěn chronologicky. Pouze retrospektivně zjišťujeme původ Valéra a Mariany, jinak se autor drží striktně tohoto postupu. Veškeré dějové linie se odehrávají synchronně společně a s rostoucí zapleteností se čím dál tím více spojují v poučné finále. Autor hned na začátku

Témata, do kterých materiál patří