Literatura baroka, preromantismu a klasicismu

• Hrůzy a neštěstí třicetileté války očima mladíka, donucen uprchnout z domova, je vychován zbožným poustevníkem – Ten ho vzhledem k jeho naivitě nazve Simplicius Simplicissimus (Nejprostší Prostoduchý). Po poustevníkově smrti prochází Simplicius válčící Evropou, nejprve v podobě blázna, později jako dobrodruh – bojovník a milovník. Pak se znechucen odvrací od světa a rozhoduje se pro návrat k poustevnickému životu.

Klasicismus

• Vrcholu dosáhl v době vlády Ludvíka XIV.

• Reakce na baroko (jeho mysticismus, víra v boha, zdobnost, vznešenost, citovost) staví proti němu střídmost, rozum, pravdu, vyrovnanost

• Vzorem pro umělce je antické umění

• Architektura – Versailles, střídmost a čistota tvaru

• Hudba – Hayden, Mozart, Beethoven

• Literatura – logická jasnost, jednoduchost obsahu, přesnost jazykového vyjadřování a dodržování stylu

• Vysoké žánry – ódy, eposy, tragédie (pojednávaly o životě vysokých společenských vrstev a svůj děj často čerpaly z antiky)

• Nízké žánry – komedie, frašky, bajky (pojednávaly o životě měšťanstva, vycházely ze soudobého života)

• Nejvýrazněji se uplatňuje v dramatu – dodržuje se Aristotelova trojí jednota

FRANCIE

Pierre Corneille

• Tragikomedie Cid a komedie Lhář udaly směr francouzského klasicismu

• Položil základ klasicistního francouzského dramatu, vycházejícího z aristotelského zákona jednoty místa, času a děje

• Jeho hrdinové jsou silné a svobodné bytosti, stojí nad událostmi a nenechávají se ovládat

• Konflikty v jeho hrách vyplývají ze střetnutí osobních citů s nadosobními povinnostmi

• Cid – napsáno podle španělských pramenů o legendárním hrdinovi boje s Maury

• Rodrigo (Cid) – zabije hraběte Gormu, otce své milé Chimény, protože urazil jeho otce, Chiména miluje Rodriga, ale nad jejím citem zvítězí čest rodiny a dívka žádá krále, aby potrestal vraha, oba hrdinové nesmírně trpí, neboť se vzájemně milují, ale přitom trvají na obhajobě cti. Konflikt končí smírně zásahem krále, protože Rodrigo odčinil svou vinu udatností v boji

Jean Baptiste Racine

• Racinovi hrdinové jednají pouze z popudu svých vášní a slabostí

• Ústředními postavami jeho her bývají ženy a středem zájmu osudové lidské vášně, vrhající své nositele do zkázy

• Náměty čerpal z antiky a bible

• Alexandr Veliký, Berenika, Ifigenie v Aulidě, Faidra

• Faidra – nejznámější hra, v níž zobrazil sílu vášně a její důsledky

• Faidra, žena athénského krále Thésea, potlačuje dlouho lásku k nevlastnímu synovi Hippolytovi. Projeví mu svůj cit v době, kdy se domnívá, že král v cizině zemřel, ale Hippolyt zůstává chladný a odmítavý. Faidra chce podnítit jeho ctižádostivost a navrhuje mu, že se spolu podělí o trůn. Král se však vrací a ušlechtilého Hippolyta obžalovává Faidřina chůva z pokusu o zneuctění nevlastní matky. Král vyžene syna ze země a vyzývá bohy, aby potrestali zločin. Králova žádost se brzy vyplní.Faidra vypije jed a před smrtí se doznává královi, že jej oklamala