Máj

• I. zpěv: Obraz Májové přírody, sebevražda Jarmily skokem do jezera. Motiv lásky a nevěry.

• II. zpěv: Vilém ve vězení, úvahy o vině. Kontrast v čase – věčnost přírody a omezenost jeho zbývajícího času do popravy. Pocit křivdy a vzdoru.

• I. intermezzo: Půlnoční popraviště v přípravě na popravu Viléma.

• III. zpěv: Vrchol, poprava Viléma. Vilémovo vyznání lásky k přírodě a rodné zemi. Obžaloba společnosti.

• II. intermezzo: Nářek Vilémových druhů.

• IV. zpěv (epilog): Po čase přichází poutník, autor se ztotožňuje, zamyšlení nad tragikou lidského osudu. Závěr tragický.

Jazykové prostředky: Dílo je psáno er formou (pouze v posledním zpěvu přechází autor do vyprávění v 1. osobě) a chronologicky, dějové pasáže na sebe navazují. Naopak pasáže se vzpomínkami jsou retrospektivní a je mezi nimi paralelní vztah. Styl textu je vyprávěcí a popisný, objevují se zde dialogy i monology v přímé řeči. Dílo psáno jambickým veršem (verš začíná nepřízvučnou dobou - jednoslabičnými slovy).

• metafory (co jiskry plynou)

• metonymie (hrdliččin zval ku lásce hlas)

• personifikace (o lásce šeptal tichý mech; břeh je objímal kol a kol)

• oxymoróny (zbortěné harfy tón; umřelé hvězdy svit)

• apostrofy (země, poslední pozdrav vězňův)

• inverze (jak holoubátko sněhobílé; bolestný srdcem bije cit)

• zvukomalba (řetězů řinčí hřmot)

• gradace (rychlý to člunek, blíže a blíž; temná noc, temnější mně nastává)

• všechna slova sladěna v eufonii (libozvuk – Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlast jedinou i v dědictví mi danou, šírou tu zemi, zemi jedinou!) či kakofonii (strážného vzbudil strašný hřmot)

• báseň málo dějová, převažují rozsáhlé lyrické pasáže

• scény prostoupeny náladově zbarvenými popisy přírody, vnitřními úvahami postav i samotného básníka

• hlavním kompozičním principem je kontrast (jarní příroda X poprava, život X smrt)

Aktuálnost díla: Dílo Máchy nebylo pochopeno jeho současníky. Přesahovalo normy tehdejší vlastenecky zaměřené literatury, bylo buřičské a zdálo se nebezpečné. Ovlivnilo však pozdější autory, jako jsou Nezval, Hora, Seifert. Dílo bylo zfilmováno režisérem F. A. Brabec v roce 2008. Filmová verze však není kritiky příliš oblíbená. Samotná skladba Máj však patří k nejvíce ceněným českým literárním dílům.

Můj názor: Hlavní myšlenka je obsažena v úvahách zda smrtí končí život, co je po smrti? Mácha se domnívá, že po smrti je nekonečné nic („Kdy dopadne konce svého? Nikdy – nikde – žádný cíl“), čímž se dostává do rozporu s křesťanským názorem a s cyklickým vnímáním života a smrti.