Maryša
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Jazykové prostředky (a funkce ve výňatku)
Jazyk použitý v knize odpovídá prostoru děje = hanácký, slovácký a brněnský dialekt
Používání scénických poznámek, které děj dokreslují
Každá z postav promlouvá trochu jinak – z toho cítíme jejich postavení
Tropy a figury (a funkce ve výňatku)
Kontext autorovy tvorby
S námětem „Maryši“ přišel starší z bratrů Mrštíkových – Alois a zamýšlel jej zpracovat jako vesnický román. Vilém jej ale přemluvil, aby dílo zpracovali v divadelní hru. Nakonec hlavní podíl na tvorbě díla měl mladší bratr – Vilém.
Vilém Mrštík
Mladší (o dva roky)
Studium na Jarošce a pak v Praze
Nedokončil práva
Se svou manželkou Boženou napsal hru Anežka
Překladatel, kritik
Propagátor Dostojevského, Gogola, Tolstého
Zasebevraždil se (následek stihomamu)
Díla:
Santa Lucia
Pohádka Máje
Maryša (drama)
Bavlnkovy ženy a jiné povídky (s bratrem)
Moje sny
Paní Urbanová (drama)
Anežka (drama)
Alois Mrštík
Starší
Učitelem z povolání
Publikace v časopise Vesna a v Národních novinách, Světozoru, Máji,…
Díla:
Dobré duše (sbírka povídek)
Maryša (drama) (s bratrem)
Bavlnkovy ženy a jiné povídky (s bratrem)
Rok na vsi
Povídky a obrázky
Nit stříbrná
Literární/obecně kulturní kontext
Kritický realismus
Střed pozornosti = člověk v konkrétní jeho podobě a se souvislostmi, obyčejný, často z nejnižších vrstev společnosti
Zesílená kritika nedostatků člověka
Lidovost, historická věrnost, pravdivý obraz světa
Autoři čeští:
Alois Jirásek (Staré pověsti české, F. L. Věk)
Gabriel Preissová – drama (Gazdina roba, Její pastorkyňa)
Karel Václav Rais (Zapadlí vlastenci)
Antal Stašek (Brouznivci našich hor)
Teréza Nováková (Jan Jílek)
Ladislav Stroupežnický – drama (Naši furianti)
Autoři světoví:
Sendhal (Červený a černý)
Honoré de Balzac romantismus a realismus (Lidská komedie)
N. V. Gogol romantismus a realismus (Revizor)
Tolstoj (Vojna a mír)
Charles Dickens (David Copperfield)
Dostojevskij (Zločin a trest)
Dílo bylo poprvé uvedeno devátého května 1894 v Národním divadle v Praze. V Brně mělo premiéru 27. října téhož roku. Maryša je výsledkem sporu o charakter Národního divadla mezi skupinou realistů a romantistů.
Jedná se o jedno z klíčových her na české dramatické scéně. Bratři Mrštíkové tímto dílem otevřeli dříve zapovězené téma – poměry na českém venkově v jejich době. A myslím, že to provedli velmi dobře. Co se týče čtení díla samotného, větší překážkou při čtení pro mě ze začátku byla scénářová forma, nikoliv nářečí. Přeci jen jsem z oblasti, odkud dílo pochází a jeho jazyk mi není tak vzdálený.
Co mi vzdálenější je, je Maryšino chování. Pro člověka z dnešní doby, konkrétně v případě ženy, žijící v nespokojeném vztahu, je nepředstavitelné Maryšino chování, chování, do kterého je okolnostmi a svými morálními zásadami donucena. A na tomhle mají i bratři Mrštíkové svoji zásluhu. Na odtabuizování tohoto tématu a na emancipaci žen, co se týče vztahů, ale i mimo ně.