Moderna v české literatuře

Moderna v české literatuře

Literárně historický kontext – přelom 19. a 20. století

• Rozvoj průmyslu → pokračuje modernizace a urbanizace

• Přetrvávající, ba stupňující se nacionalismus (vyvrcholení v návrhu tzv. punktačních bodů)

  • Napětí mezi českým a německým obyvatelstvem, politické boje s vídeňskou vládou...

  • Proti mladočechům (Národní strana svobodomyslná) a jejich nacionalismu vystupuje mj. TGM

• a zakládá realistickou stranu (členem i H. G. Schauer)

  • TGM v té době obecně nenáviděnou osobou – spor o RKZ a hilsneriáda

• Uchycuje se agrární strana a o sociální změny usiluje sociální demokracie

• Nejmladší generace tíhne k anarchismu či pokrokovému hnutí

• (např. snaha o všeobecné a rovné volební právo

• [zavedeno 1907, ale jen pro muže])

• 1894 zinscenovaný proces s neexistující organizací Omladina – 68 odsouzených, včetně S. K. Neumanna (14 měsíců) nebo A. Rašína (2 roky)

• 1914 atentát v Sarajevu → první světová válka

Manifest česká moderna – Časopis Rozhledy

• Koncipoval J. S. Machar s přispěním F. X. Šaldy

• Podepsali: O. Březina, A. Sova, V. Mrštík, J. K. Šlejhar…

  • Tito umělci vytvořili po všech stránkách velmi nesourodou a nestabilní skupinu

• Formulace stanovisek autorů k literární i politické situaci

• Nutnost svobody slova, individualismu a všeobecného hlasovacího práva, podpora dělnických hnutí a ženské emancipace

• Literatura nemá sloužit ani státu, ani národu – odmítnutí nacionalismu (proti mladočechům)

Josef Svatopluk Machar

• Mluvčí nastupující generace modernistů, hl. autor manifestu České moderny.

• Paradox – po maturitě i přes svůj odpor k monarchii zvažoval armádní kariéru; a od r. 1919 se mu to vyplnilo

• 1891-1918 bankovním úředníkem ve Vídni, kde napsal mj. sbírku Tristium Vindobona (Vídeňské žalozpěvy)

• I přesto udržoval styky s českými intelektuály → MČM (1895)

• Ve své době českým mainstreamem odmítán, považován za pesimistu a cynika, jemuž nezáleží na národu.

• Spolupráce s TGM (realista), za války spolupráce s odbojem.

• 1918-19 poslancem, od r. 1919 armádním inspektorem,

• Ve 20. letech se však s TGM osobně i názorově rozešel a inklinoval k nacionalismu, který dříve odmítal.

Rysy básnické tvorby – moderní prvky

• Prozaizace – tím se vymezuje proti vzletnému jazyku lumírovců

• Ideová svoboda

  • umění má odrážet cítění autora, ne očekávání společnosti – tak se vymezuje proti vlastenectví ruchovců

  • satirické a společensky kritické texty – cílené proti měšťáctví, prázdnému vlastenčení, náboženství, dodnes nosná jsou jeho témata utiskovaných žen či pokryteckému vztahu společnosti k prostituci

Tristium Vindobona (1893)

• odkaz na Ovidiovy Tristie (napsal je ve vyhnanství)

• ambivalentní politická lyrika: odcizení ve Vídni a rakouský útlak Čechů vs. tragikomika patetického vlastenectví v literatuře i společnosti