Moderna v české literatuře

Fráňa Šrámek

• Anarchista, buřič (pryč se státem)

Měsíc nad řekou

• Hořkosladká, melancholická, poetická komedie

• Ústřední téma: životní rezignace (nepřítel stárnutí)

• Konflikty: mládí x stáří, rodiče x děti, radost x smutek

• Symbol zdatného orla, kterému stáří přistřihne křidélka

• Jazykové prostředky často nahrazeny nonverbální komunikací

Karel Toman

• Vl. jm. Antonín Bernášek

• Redaktor Národních listů, Moderní revue a Nového kultu, český básník, postsymbolista, anarchista, dekadent

• Bohémský způsob života, chudoba, procestoval západní Evropu

Dílo

• Forma: Hutný, úsporný verš, sbírky však formálně rozmanité (některé charakteristické melodičností, až písňovostí a zajímavými rýmy (např. Torzo života, Sluneční hodiny, Stoletý kalendář), jiné volným veršem a přímočarou úderností (např. Pohádky krve, Měsíce))

• Srozumitelnost, přímá pojmenování + jasné metafory a symboly

• Tematika: zprvu bouřlivá dekadence bohémů, motivy sexuality (Pohádky krve, Torzo života), později „moudrá“ dekadence tuláků (Melancholická pouť, Sluneční hodiny, Měsíce, Stoletý kalendář), reakce na válku (Verše rodinné a jiné, Hlas ticha)

Měsíce

• Básně vznikaly postupně, zprvu bez úmyslu koncipovat je do formy kalendáře → žánrová i tematická různorodost

• Témata a motivy: příroda, venkov, příležitostní básně (např. Červen věnován Janu Husovi), sociální tematika chudých a tuláků…, Příroda se pravidelně mění, ale dlouhodobě trvá.

• Spíše přímočarý a jednoduchý jazyk, zdánlivě nahodilá práce s rýmy.

František Gellner

• Básník, prozaik, dramatic, postsymbolismus, spolupracoval se S.K. Neumannem (Nový kult)

• Bohémský způsob života

• Výtvarná studia v Berlíně, Londýně a Paříži

• Narukoval do 1. světové války na východní frontu, záhy prohlášen za nezvěstného

Radosti života

• Básnická sbírka

• Téma a motivy: Bilancování života (zdánlivě cynická zpověď dospělého dítěte), za všudypřítomnou ironií se skrývá smutek, beznaděj, duševní prázdnota a strach ze smrti, nešťastná nebo jednostranná láska, sex bez lásky, syfilis, opilství, třeštění…

• Autostylizace – Konstrukce fiktivního mluvčího, který namátkově vypráví své zážitky a dojmy

• Jazykové prostředky: Pravidelný vázaný verš → hudebnost, rýmy spíše kolísající kvality (záměr?), přirozená mluva, obecná čeština i vulgarismy, přímá pojmenování a tropy jednoznačné a nekomplikované, vzdálení se od jazyka symbolistů

Petr Bezruč

• Vl. jm. Vladimír Vašek

• Slezský básník, prozaik, pseudonym, studium na dnešní Jarošce, poté klasické filologie v Praze

• Bipolární prvky osobnosti: někdy tahy po hospodách (mj. s V. Mrštíkem), jindy uzavřený melancholik

• Finanční tíseň rodiny, konec studií → přesun do Brna, stále ale apatie, alkohol, dluhy…

• Místo poštovního úředníka v Místku, v Místku seznámení Ondřejem Boleslavem Petrem, který ho seznamuje se Slezskem a jeho národnostními a sociálními problémy → klíčový moment pro vznik Slezských písní

• Z Vaška se v Mísku stává sociálně cítící slezský patriot

• Po sebevraždě O. B. Petra návrat do Brna (pošta u nádraží)

• Klíčový rok 1899: nervové a plicní onemocnění, nešťastná láska a zároveň z Brna posílá své první básně do Herbenova Času, otázka spoluautorství O. B. Petra

• cenzura – hned první číslo s Bezručovými básněmi konfiskováno, 1909 – první vydání Slezských písní

• Za 1. světové války vězněn, ale neodsouzen (mylně mu bylo přiřknuto autorství básní oslavujících cara)

• Po válce národní celebrita, stahuje se však do ústraní, 1930 vydává druhou sbírku Stužkonoska modrá

• Symbolická skladba o sběrateli motýlů, který nejcennější exemplář získá až na konci života.

• Národní, a především útočně levicová témata vykořisťovaných → v době pseudokomunismu protěžovaný (a proto také mnohými nenáviděný) národní umělec