Moderna v české literatuře

Slezské písně

• Původně časopisecky – Čas (zasíláno 1899-1904); knižně 1909

• Mnohokrát doplňováno o nové básně a přepracováváno

• celkem 88 básní, jádro 54, dnes směrodatné vydání s. 1928

• Množství témat, různost forem, kolísavá kvalita

• tematika: sociální, národní, intimní, místní (až dokumentární ráz), odraz autorovy životní osamělosti, nevěry ženy… (?) → osobní bolest se odráží v národním a sociálním odhodlání (?)

• Antické a křesťanské symboly, paralelismy, kontrasty, hyperboly, ale též přímá pojmenování, dialogy, nářečí, útočná emocionalita…

• neobvyklá různorodost jazykových prostředků i témat → spory o autorství

• Autostylizace lyrického subjektu, útočnost veršů podporuje přímé označování historických postav

• Postavy vykořisťované a utlačované (Maryčka Magdónova, kantor Halfar…), Postavy rozporuplné (např. Bernard Žár), Postavy vykořisťujících (např. markýz Gero)

• (auto)stylizace lyrického subjektu: 1) jako horníka zdrceného těžkou prací (Já, Petr Bezruč), 2) jako věštce a vizionáře spravedlnosti: nepřijde-li odplata na tomto světě, čekejme ji od Boha; 3) jako barda vymírajícího kmene (Slezsko je bojiště o sebezachování národa; protivníci: Němci, Poláci, Židé).

Viktor Dyk

• Prozaik, dramatik, překladatel, ale hlavně básník

• Žil na Vinohradech → spolupráce s Vinohradským divadlem

• Redaktor Lumíru, Nové revue, Národních listů

• Vystudoval práva, živil se jako novinář, autor

• Politicky aktivní: nejdříve v česko-německé sporech, za první sv. války v prvním odboji, poté československý poslanec a senátor, zprvu socialista, postupný přesun doprava – za první republiky pravicové a nacionalistické názory (podřízení jedince blahu národa) a jeden z mála otevřených oponentů socialisty Masaryka

• Zemřel na srdeční mrtvici velmi symbolicky v Jaderském moři

Tvorba

• Druhově a žánrově rozmanitá

• Postsymbolismus (symbolika postav, paralely, kontrasty), novoromantismus (návraty do středověku, emocionalita…), dekadence (velmi komplikované postavy).

• Vývoj jeho politických názorů se odráží i v tématech děl, zprvu buřič (nikoliv však anarchista!) → buřičské sbírky

• symbolické a dekadentní prvotiny A porta inferi (1897), Marnosti (1900), v nichž se odráží zklamání z nenaplněných romantických snů

• buřičské období vrcholí ve sbírce Buřiči (1903, po této sbírce označována celá generace) a zejména v baladické poémě Milá sedmi loupežníků (1906)

• Postupně hledá pevnější, duchovnější ukotvení v životě. Roste podíl filozofických motivů, v nejlepších dílech se ale stále vyskytují silně dekadentní prvky, zejména postavy

• Drama Zmoudření dona Quijota – existenciální drama, Don Quijot se vzdal svých ideálů, navrátil se do vesnice, začal žít konvenčne … a tak zabil sám sebe, svůj charakter

• životní směr nachází (i vlivem věznění za války) ve víře, ale hlavně v národu – nejvyšší hodnoty → vlastenecké sbírky, např. Válečná tetralogie (1915-1922)

• Devátá vlna – Meditativní poezie, bilancování, loučení se se životem, garantem smyslu je národ a Bůh