Národní obrození - 2. fáze

Pavel Josef Šafařík 1795-1861 – původem Slovák, básník, filolog, literární vědec, znalec a historik slovanských kultur, pokračovatel Dobrovského ve slavistice, archeolog, spolupracovník Palackého, ale jeho dílo nemělo takový vliv jako dílo Palackého

- vědecká činnost, českou literaturu vnímal v úzké souvislosti s jinými slovanskými literaturami, říkal, že slovanské jazyky jsou nářečími jazyka slovanského (často až nekritičnost)

Dějiny slovanského jazyka a literatury ve všech nářečích - psáno německy, první syntetický obraz literatury Slovanů - Slovanstvo považoval za jeden národ a jednotlivé slovanské jazyky za nářečí, myšlenka velikosti Slovanstva, kterého jsou Češi součástí , základ srovnávací literatury

Počátkové českého básnictví, obzvláště prozódie – napsáno anonymně společně se Palackým, literárně estetická studie o potřebě umělecky náročné tvorby,nabádání k užívání časomíry

Tatranská múza s lýrou slovanskou - básnická sbírka

Slovanské starožitnosti – doklady o raném vývoji slovanských národů, jejich kultuře, přínos Slovanů evropské kultuře, nejstarší dějiny až do prvního tisíciletí, mnohdy založeno na domněnkách

- stál při zrodu myšlenky slovanské vzájemnosti (spolupráce slovanských národů, vedoucí úloha Ruska)

literatura umělecká (Jan Kollár, František Ladislav Čelakovský, padělky)

Jan Kollár 1793-1852 - slovenský evangelík, kněz, učitel, studia v Jeně, sběratel lidových písní, propagátor myšlenky slovanské vzájemnosti literární i politické, propagoval panslavismus = myšlenka všeslovanské jednoty (4 kmeny Slovanů, jeden kmen – Češi + Slováci) – vize všeslovanství vlivem sjednocení Německa, nelibě nesl vznik spisovné slovenštiny (Ludovít Štúr – ve 20. a 30. letech 19. st.)

Slávy dcera – 1824, lyrickoepická skladba, oslava Slovanstva, víra v jejich slavnou budoucnost, odsouzení germanismu, nejvýznamnější skladba před Májem, myšlenka záchrany slovanských národů

- soubor básní (stále ho rozšiřoval), patetický, historický optimismus

- putování básníka slovanskými zeměmi – kolem řek, části: Předzpěv, Sála, Labe, Dunaj, Rýn, Vltava + Léthé (slovanské nebe) a Acherón (slovanské peklo, největší nepřátelé - Germáni), doprovod - dcera bohyně Slávy, Mína a Mílek, slovanský bůh lásky - vzorem Dantova Božská komedie a Beatrice

- inspirováno láskou k Míně – Friderika Wilhemina Schmidtová, dcera evangelického pastora, odešel do Pešti, vzal si ji až za 16 let

Mína ho provází zeměmi , kde žijí Slované, nakonec umírá a provází Kollára slovanským nebem a peklem - po vzoru Dantově umístil do nebe lidi, kteří mají zásluhy o Slovany a do pekla lidi , kteří Slovanům škodili , v Předzpěvu tragický osud Polabských Slovanů, kteří podlehli v bojích s Němci, psáno časoměrným elegickým distichem (pentametr a hexametr)