Národní obrození - 2. fáze

V dalších 5 oddílech 645 sonetů (znělek), psáno přízvučným veršem

Básníkovo „roztržené srdce“ – jednu půlku vlasti, druhou Míně

Básně - sbírka, milostná lyrika, doplňoval ji celý život

Národnie zpievanky – sbírka slovenských lidových písní, vydaná ve spolupráci se Šafaříkem

František Ladislav Čelakovský 1799-1852 – básník a vědec, profesor slovanské filologie, publicista, redaktor Pražských novin a překladatel (Herder, Goethe), sběratel lidové slovesnosti, jeho dílo má trvalý ohlas ( syn tesaře ze Strakonic, vyloučen ze studia za četbu Husovy Postily)

Slovanské národní písně - lidová poezie všech slovanských národů v původním znění i v českém překladu

Mudrosloví v národu slovanského ve příslovích – asi 1500 pořekadel a přísloví

Ohlasová poezie – původní tvorba,nápodoba lidové písně

Ohlas písní ruských – 1829, inspirace ruskou lidovou slovesností,

Napodobeniny ruské lyriky, variace na ruskou hrdinskou epiku, bohatýrský styl (bohatýři: Ilja Muromec, Volžanín, Čurila Plenkovič), zvířecí báje (Velký ptačí trh), básně lyrické

Ilja Muromec trestá vraždu – 3 loupežníci zabili mladíka, Čurila Plenkovič bojuje s ptákem Velikánem Velikánovičem, oslava hrdinství v bitvě u Borodina – proti Napoleonovi

Ohlas písní českých – 1839, zachycuje ráz českého lidového jazyka, převaha lyriky nad epikou (chybí hrdinská epika), nejvíce je milostné lyriky – Dárek z lásky, Nevěrný milý, satirické básně – Vrchní z Kozlova , básně s tematikou sociální a politickou – Cikánova píšťalka, humor - Pocestný

sbírka obsahuje i první českou baladou Toman a lesní panna

Rukopisné padělky

- absence staročeských literárních památek (romantismus přinesl zájem o hrdinskou epiku – Píseň o Nibelunzích, Píseň o Rolandovi, Slovo o pluku Igorově)

1817 - nalezen ve věži kostela ve Dvoře Králové Rukopis královédvorský (údajně památka z konce 13. století) – měl působit jako část většího celku

6 hrdinských historických básní, 2 básně lyricko-epické, 6 lyrických písní

O velikém pobití (Záboj, Slavoj a Luděk),O velikých bojech křesťan s Tatary,

1818 anonymně hraběti Kolovratovi zaslán Národnímu muzeu Rukopis zelenohorský (údajně památka z 9. a 10. století), nalezen na zámku Zelená Hora u Nepomuku

Neúplná báseň ze slovanského dávnověku (Libušin soud, báseň o staročeském sněmu – spor o dědictví mezi Chrudošem a Šťáhlavem, demokratické rozhodnutí, aby majetek spravovali oba), původně se soudilo, že jde o dvě různé skladby

Padělky měly dokázat starobylost naší kultury, vyspělost národa a posílit národní sebevědomí

Za autory podvrhů byli označeni Václav Hanka (knihovník a archivář) a Josef Linda (novinář a spisovatel)

Rukopisy byly nesmírně nadšeně přijaty, překládány do cizích jazyků. Za pravost obou Rukopisů - Palacký a Šafařík, o pravosti RZ pochyboval Josef Dobrovský. Spory o pravost rukopisů se rozpoutaly až po Palackého smrti. 80. léta 19. století – důkazy o nepravosti (profesoři Karlovy univerzity - Gebauer, Masaryk, Goll, Hostinský, Vlček). 60. léta 20 st. – laboratorní rozbory prokázaly, že jde o palimpsesty – starý pergamen nově popsaný