Petrolejové lampy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Petrolejové lampy
Jaroslav Havlíček
narodil se v roce 1896 v Jilemnici v rodině učitele
Po místní obecní škole studoval na jičínské reálce a gymnáziu, kde složil maturitu. Po absolvování jednoročního kurzu při obchodní akademii v Chrudimi začal na přání rodičů studovat na Českém vysokém učení technickém v Praze obchodní vědu.
V roce 1915 musel Jaroslav Havlíček narukovat do armády a po absolvování důstojnické školy v Kadani odešel na frontu. Nejdříve na ruskou, po zranění na italskou. Domů se vrátil počátkem roku 1919.
Po válce pracoval Jaroslav Havlíček v Živnostenské bance a pokoušel se při zaměstnání dokončit vysokou školu. To se mu pro nedostatek času nepodařilo.
V roce 1921 se oženil s Marií Krausovou, se kterou měl syna Zbyňka.
Práce v bance a současně literární tvorba Jaroslava Havlíčka velmi vyčerpávaly.
Zemřel poměrně mlád v roce 1943 v Praze.
Dílo
Své povídky publikoval Jaroslav Havlíček v řadě časopisů – Cesta, Sever a východ, Lumír aj. Značná část literárního díla Jaroslava Havlíčka zůstala v rukopisech a byla postupně vydávána až po jeho smrti.
Knihožrout (1929) – povídky
Smrt biblionova (1931) – povídky
Neviditelný (1937) – román je psychologickou studií patologické úchylky v rodině Hajnů. Ambiciózní inženýr se z touhy po kariéře přižení do bohaté, ale zdegenerované rodiny. Získá sice moc, ale ztrácí ženu a duševně je postižen i jeho syn.
Ta třetí (1939) – příběh bezvýznamného úředníka, který se potácí mezi dvěma ženami. Nakonec ztrácí obě a zvolí si tu třetí - smrt.
Helimadoe (1940) – retrospektivní román o pěti dcerách, začátky jejichž křestních jmen skládají název, podivínského otce – lékaře.
Neopatrné panny (1941) – naturistické-psychologický portrét dívek marně toužících po milostném a životním naplnění
Synáček (1942) – osudová psychologická groteska volně navazuje postavou hrdiny na Petrolejové lampy
Zánik městečka Olšiny (1944)
Smaragdový příboj (1946)
Zázrak flamendrů (1967) – vydáno posmrtně
Vlčí kůže (1967) – román; vydáno posmrtně; objevuje se zde postava Štěpánky Kiliánové, která se potřetí vdala
Prodavač času (1968) – vydáno posmrtně
Kalvach (1978) – vydáno posmrtně
Historický a literární kontext
V období První republiky byl v českých zemích demokratický režim, a tak je meziválečná literatura velmi pestrá. Zjednodušeně se dá rozdělit do šesti proudů:
-
Autoři, kteří se tematicky navracejí k 1. světové válce
-
Rudolf Medek – Anabáze, Plukovník Švec; Josef Kopta – romány o třetí rotě; František Langer – Železný vlk; Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka
-
Autoři patřící k tzv. demokratickému proudu
-
-
Karel Čapek – RUR, Bílá nemoc, Ze života hmyzu, Povídky z jedné kapsy, Matka; Karel Poláček – Muži v ofsajdu, Bylo nás pět, Okresní město; Eduard Bass – Klabzubova jedenáctka, Cirkus Humberto