Petrolejové lampy

Pavel pozvolna schází. Jeho zdravotní stav se horší, přestává chodit a od lidí z městečka se mu dostává přízviska „skákavý hejtman“. Baví se tím, že je na všechny ve statku zlý. Brzy nato Štěpce umírá otec. Stavitelův pohřeb Pavla vyděsí, začnou se u něho objevovat záchvaty zuřivosti, vše rozbíjí, blábolí nesmyslné věci. Nikdo se o něho nezajímá a jeho jednou pojme nápad zabít se. Vezme si bryčku a jede k propasti, která se nachází na nedaleké hoře. Tam ho Štěpka v noci a zmrzlého najde a musí ho snést dolů. Štěpka definitivně zjišťuje, že se Pavel zbláznil.

Svou péči obětavě dělí mezi něho a svou nemocnou matku. Je vyčerpaná. Matka posléze umírá a jí zbývá péče o Pavla. I ta se ale z jejího života ztratí – jeho bratr jej bez jejího vědomí dává převést do Prahy do ústavu. Štěpka se tam vydává, chce jej přivézt zpátky, ale lékař jí vysvětluje, že to není možné. Několik měsíců nato hejtman umírá. Štěpka se stává vdovou a uvědomuje si, že možná ještě s někým bude mít děti, že ještě není tak zcela ztracená. Totéž běží hlavou Janovi. Zda se tito dva lidé dají dohromady, se už ale z románu nedozvíme, jeho děj je prakticky neukončený.

Jazykové prostředky

• věcný a spisovný jazyk

• erforma

• chronologická kompozice

• vnitřní monology

Čas a prostor

• Místo děje: malé podhorské město Jilemnice a přilehlá ves Hrabačov

• Doba děje: přelom 19. a 20. století

Adaptace

• V roce 1971 byl podle knižní předlohy natočen v režii Juraje Herze stejnojmenný film v hlavních rolích s Petrem Čepkem a Ivou Janžurovou.