Počátky písemnictví na našem území

Počátky písemnictví na našem území

• Datujeme od 9. století do 14. století.

• Periodizace:

  • 1. Období 9. – 10. Století – staroslověnsky psán, přichází Cyril a Metoděj

  • 2. Období 10. – 11. Století – zápas 2 kultur

  • 3. Období 11. – první polovina 13. Století díla psána latinsky

  • 4. Období 2. polovina 13. Století – 14. Století díla psána převážně česky a vrcholem je doba Karla IV.

1. Literatura psána staroslověnsky

• Počátky naší literární vzdělanosti jsou spojeny s příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v roce 863.

• Hlavním úkolem byla Christianizace (pokřesťanstění) země v jazyce, kterému všichni rozumí.

• Roku 863 žádá kníže Rastislav byzantského císaře Michaela III. O učitele křesťanství ve srozumitelném jazyce přichází věrozvěsti ze Soluně.

• Konstantin a Metoděj položili základy domácímu písemnictví, Konstantin vytvořil Hlaholici a z ní vznikla Cyrilice a z ní později Azbuka.

• Zavedli staroslověnštinu je to nejstarší slovanský spisovný jazyk, který byl požíván při bohoslužbách, nese prvky bulharštiny a makedonštiny, nese znaky staromakedonského nářečí a dnes je již mrtvým jazykem.

• Přeložili první texty do staroslověnštiny.

• Po smrti Metoděje byli jeho žáci vyhnáni na východ do Bulharska a Kyjevské rusy.

• Centrem staroslověnské vzdělanosti se na určitou dobu stal Sázavský klášter, který byl založen roku 1032 a v roce 1097 byli stoupenci definitivně vyhnáni konec staroslověnské literatury na našem území.

• Konstantin (827-869)

  • Ml. Bratr Metoděje

  • Studoval teologii, filozofii a literaturu

  • Řečtina, latina, arabština a hebrejština

  • Přeložil část Bible do staroslověnštiny.

  • Písmo hlaholice

  • Dílo:

    • Proglas:

      • Je to veršovaná předmluva evangelia.

      • Pochází z konce 9. Století a autor poukazuje na důležitost vzdělání a na právo člověka, vzdělávat se ve srozumitelném jazyce.

• Metoděj (815-885)

  • Původně Michael

  • Starší bratr Konstantina

  • Po jeho smrti pokračoval v jeho dílech.

• Památky:

  • Moravsko-panonské legendy:

    • Život Metodějův a Konstantinův

    • Jedná se o životopisy, které jsou nejdůležitější památkou tohoto období. Sepsány žáky.

    • Vzájemně se doplňují, ačkoliv nemají stejného autora.

  • Kyjevské listy:

  • Hospodine, pomiluj ny:

    • 1. Česká duchovní píseň

    • Pochází z 10. století.

    • Zpívána při slavnostních obřadech.

    • Připisována sv. Vojetěchovi byl to 2. Pražský biskup

    • Lidé prosí boha o mír na zemi a dobrou úrodu.

2. Zápas dvou kultur

• Staroslověnská literatura:

  • Legenda o svatém Václavu:

    • Tato legenda vznikla brzy po smrti svatého Václava.

    • Cílem bylo oslovit svatého Václava jako knížete.

    • Vyzdvihován hlavně jeho vztah k Bohu.

• Latinská literatura:

  • Kristianova legenda:

    • Život a umučení svatého Václava a jeho babičky Ludmily

    • Psáno latinsky

3. Literatura psána latinsky

• Vrcholem tohoto období je 12. Století a díla pouze latinsky.

• Kosmas:

  • 1045 – 1125

  • Vzdělaný člověk, historik a zakladatel českého dějepisectví

  • Dílo:

    • Kronika Česká (Kosmova kronika):

      • Náměty Kosmas čerpal, jednak z vlastních zážitků od vyprávění lidí, kteří tu událost zažily a z bájných příběhů různých starců.

      • Je to nejznámější dílo

      • Chronologicky seřazeno

      • Tématem jsou události od příchodu praotce Čecha až do roku 1125.

      • Psána latinsky, ale občas se objeví česká slova = bohemiky.

      • Dílo velmi pokrokové Kosmas je první kdo se zabýval českými dějinami v takovém rozsahu.