Počátky světové literatury - Bible, indické, čínské, japonské a arabské starší písemnictví
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Hovory – jeho učení, hovory učitele a jeho žáků, zdůrazňuje podřízenost člověka zájmu společnosti, úctu ke starším, zodpovědnost, harmonický život lidí
Lao’c – zakladatel taoismu, nabádá člověka ke splynutí s přírodou
Tao-Te-Ťing – Kniha o cestě a ctnosti, základní kniha taoismu, svět se dělí na dobro a zlo, které se prolíná, aby svět zůstal v rovnováze
Japonská literatura
Haiku – 3 verše, 17 slabik
Autor Bašó (zenbudhismus)
Přejali čínskou vzdělanost a buddhismus
Kožiki – dějiny starých událostí, 8. stol.
Prokládáno lidovými písněmi – nejstarší památky jazyka a písemnictví
Manjóšu – sbírka deseti tisíc listů, nejstarší japonské básně
Arabská literatura
Korán – posvátná kniha muslimů, základní dílo arabské a islámské kultury
Kanonizován kolem roku 650, překlad znamená přednášení
Psán rýmovanou prózou
Súry – 114 kapitol
Mohamed – posel boží – Arab z Mekky – na hoře Hirá zjevení od archanděla Gabriela, začal je hlásat, se stoupenci utekl do Mediny – 622 hidžra – počátek islámského letopočtu – 624 vyhlásil svatou válku (džihád)
Víra v Boha Alláha
Pět pilířů víry – vyznání víry, modlitba, almužna (charita), ramadán (půst), pouť do Mekky
Anafora = užití stejných slov na začátku veršů, epifora = opakování stejných slov na konci veršů, a opakující se refrény
Arabský jazyk v době vzniku koránu trpěl především ve své psané formě značnou nedokonalostí
Tisíc a jedna noc – perský text
Nesourodá sbírka pohádek, bajek, pověstí, legend, románů, anekdot, mravních ponaučení
Slohové rozvrstvení slovní zásoby, synonyma, homonyma, antonyma
Aktivní slovní zásoba = člověk je běžně používá při psaném či mluveném projevu
Pasivní slovní zásoba = člověk jim rozumí, ale sám je běžně nepoužívá
Jádro slovní zásoby = historický základ jazyka, stará slova, která zůstávají v jazyce po dlouhá období
Prajazyková (matka), praslovanská (pole), pračeská (hebký), přejatá (škola)
Lexikologie – zkoumá slovní zásobu
Rozvrstvení slovní zásoby:
Spisovná
1) slova slohově nezabarvená (slohově neutrální) – například židle, spát
2) slova slohově zabarvená :
Hovorová slova – v neoficiálních spisovných projevech – flinta, nakouknout
Knižní slova – v slavnostních oficiálních projevech a v literatuře: chrabrý, nechť
Básnická slova – v poezii: luna, modrojas
Slova odborná – odborné termíny v odborných projevech: destilace, indukce
Nespisovná
Obecně česká slova – obecná čeština = běžný nespisovný jazyk, např.: flaška
Nářeční slova – užívání je omezeno na oblast rozšíření nářečí
Profesionální a slangová slova – užívání je omezeno na profesní nebo zájmovou skupinu
Argotická slova – užívají je společensky okrajové či vyřazené skupiny – například zloději, bezdomovci, narkomani atp., základní princip argotu je snaha utajit pravý smysl sdělení před nezasvěcenými