Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Povinná četba - Hrabal, Bohumil - Ostře sledované vlaky

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (62 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

PROTOKOL Z DOMÁCÍ ČETBY Bohumil Hrabal – Ostře sledované vlaky Bibliografie: HRABAL, Bohumil. Ostře sledované vlaky; 1. vydání. Praha: Mladá fronta, 2009; ISBN 978-80-204-2114-2 Web: www.rozbor-dila.cz Literární druh próza Literární žánr novela = příběh delší než povídka (kratší než román) s neobvyklým, překvapivým závěrem LITERÁRNĚ A SPOLEČENSKO-HISTORICKÝ KONTEXT Česká próza 2. pol. 20. stol. - tematiky války (obraz bojů, koncentračních táborů a nacistických věznic židovská tematika (Drda, Fučík, Lustig, Weil, Fuks, Otčenášek, Škvorecký, Pavel…) - oficiální literatura v duchu socialistického realismu • kronikářský román s dokumentárními prvky (Adolf Branald, Marie Pujmanová) • tzv. budovatelský (výrobní) román – téma osídlování pohraničí, znárodňování, združstevňování, stavy socialismu (přehrady) apod. (Řezáč) - historický román (V. Neff, Šotola, Kaplický…) - psychologický román (Valenta) - romány deziluze (Kundera, Vaculík…) - experimentální próza (Páral, Hrabal, Škvorecký…) - vědeckofantastická próza (Nesvadba, O. Neff) - autenticitní próza – dokument, deník, memoáry (Vaculík, Kohout, Viewegh, Hrabal…) - postmoderní próza – M. Kundera, Viewegh, J. Kratochvil, Hodrová, Jáchym Topol, Ajvaz - polistopadové téma současnosti (Viewegh, Vaculík, J. Kratochvil…) Próza v období 70. a 80. let 20. stol. - převažuje obraz soudobého člověka v literatuře - vzniká próza venkovská, historická, vědeckofantastická -„vpád techniků“ – autorů z praktických povolání (chemik Páral, Hrabal) - témata z různých prostředí a každodenní praxe - publikování v samizdatu nebo v exilu Kontext autorovy tvorby Bohumil Hrabal Český prozaik narozen 23. 3. 1914 v Brně. Studoval na gymnáziu a právnické fakultě. Vystřídal několik různých povolání, např. číšník, výpravčí, obchodní cestující, skladník, balič starého papíru, kulisák, telegrafista, dělník… 1963 se stal spisovatelem z povolání. Začal se psaním poezie, až od 50. let 20. století psal prózu. Nebyl členem komunistické strany, proto měl v 70. a 80. letech problémy s vydáváním svých děl, které mohli vyjít jen v zahraničí. - publikoval tedy částečně oficiálně, částečně v samizdatu a v exilu - 1997 vypadl z okna nemocničního pokoje, když krmil holuby - dílo: •Perlička na dně • Pábitelé } povídkové soubory s typickými hrdiny – prostí lidé, jež jsou navenek drsní, uvnitř čistí a opravdoví, zvláštním způsobem milující život pábení = způsob vyprávění s prvky poetismu, surrealismu, naturalismu - pábitelé dělají vše zamilovaně, dychtí po poznání, jsou posedlí vyprávěním, jsou zaslepeni nějakou svou činností, obdivují skutečnost i rozmanitost předmětného světa • Taneční hodiny pro starší a pokročilé– literární experiment, celé dílo je napsáno jednou větou •Ostře sledované vlaky • Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet • Postřižiny • Slavnosti sněženek • Obsluhoval jsem anglického krále • Příliš hlučná samota znaky jeho tvorby: - vyprávění jako pásmo historek nebo obrazů, koláže různých vypravěčských rovin, automatický záznam - postavy z periferie společnosti (pražská Libeň) - osobité vidění světa (posedlost životem), pábitelství - většina próz nemá souvislý děj - kontrast (krása x ošklivost, hrůza x naděje, krutost x něha, intelektuální postoje x hospodská vyprávění) - hovorová řeč, slang, poetismy, vulgarismy - nevyhýbá se erotice, černému humoru - autor se vyhýbá přesnější a podrobnější psychologické kresbě postav zajímavosti: - Hrabalovým jménem je pojmenována planetka č. 4112 - největšího nákladu dosáhla kniha Taneční hodiny pro starší a pokročilé (479 000 kusů) - jeho knihy přeloženy asi do 28 jazyků Inspiroval se: - Haškovými povídkami - surrealistickými postupy - zážitky z dětství - okupací - životem v Praze (Libeň) a v Polabí (Nymburk, Kersko) Inspiroval: režisér Jiří Menzel – filmy: Perličky na dně (1965), Ostře sledované vlaky (1966) – získal Oscara, hl. role Václav Neckář, Skřivánci na niti (1969), Postřižiny (1980), Slavnosti sněženek (1983), Obsluhoval jsem anglického krále (2006) KOMPOZIČNÍ PLÁN: Vnější kompozice - neočíslované kapitoly, odstavce, složitá, dlouhá souvětí Vnitřní kompozice - chronologická, souvislý děj (výjimka mezi Hrabalovými díly) JAZYKOVÝ PLÁN: Jazyk. prostředky - spisovný jazyk, neutrální jazyk (častěji, než spisovný), hovorový jazyk, dialogy, vulgarismy (vzácně), německé výrazy Tropy a figury - metafora: „A ty jeho vojenské boty mi hrabaly v mozku.“ - přirovnání: „Ale nohy byly tak v pohybu, že se mi vyškubly, jako by to byly páky nějakého stroje.“ - epiteton: „A nepřinesl štěstí ten čtyřlístek ani tomu, vojákovi, ani mě.“ - absurdita – v závěru vedle sebe umírají dva mladí lid, kteří stáli původně proti sobě TEMATICKÝ PLÁN: Téma, motivy téma – život ve stanici za WWII. motivy – nádraží, láska, dospívání, tajný plán Časoprostor - protektorát Čechy a Morava, zima 1945 - nádraží Loděnice Děj Děj se odehrává ke konci války v roce 1945 za protektorátu Čechy a Morava na malém nádraží v Loděnicích. Hlavní postava je mladý Miloš Hrma, který nastupuje do funkce výpravčího. Ve stanici ho zaučuje výpravčí Hubička. Miloš, kromě vypravování vlaků, řeší milostné neúspěchy s průvodčí Mášou. Aby se vyhnul svým dospívajícím problémům, chce spáchat sebevraždu. To se mu ale nepovede a je zachráněn. Poté se stává výpravčím a dozvídá se o plánovaném atentátu na německý zásobovací vlak. Chce se atentátu zúčastnit a osobně na něj shodit časovanou bombu. Vyleze na staniční návěstidlo a vyčkává na ostře sledovaný vlak. Při průjezdu shodí bombu na jeden z posledních vozů a sleduje, co se bude dít. Ze samé zvědavosti se zapomněl schovat za kovovou desku návěstidla a je sestřelen německým vojákem z posledního vozu, kterého též trefil a padá s ním do příkopu. Bomba úspěšně exploduje pár desítek metrů za zhlavím stanice a ničí celý vlak. Typ vypravěče / lyrický subjekt Vypravěč (v próze) = mluvčí, jenž podává příběh čtenářovi. -podle gramatické osoby: ich-forma -podle vyprávěcí roviny: personální vypravěč Postavy Miloš Hrma– výpravčí, mladý, nezkušený, citlivý, zo

Témata, do kterých materiál patří