Proměna
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Její pohled na bratra-brouka se mění a začíná jí být lhostejný
Nesnáší, že rodině přitížil
Ona vyřkne myšlenku, že Řehoř by měl umřít
Matka
Doufá v přechodnost synové podoby
Později ji však konfrontace s ním vyděsí
Z finančních důvodů si hledá práci a pohled na Řehoře se mění
Stejně jako Markéta jej začíná nenávidět, je pro ni břemenem
Otec
Od začátku nezvládá kontakt s přeměněným synem
Je mu odporný
Nakonec si celá rodina oddechne, že zemřel, že se můžou vrátit k normálnímu životu
Na Řehoře až zapomínají
Posluhovačka Gréta
Opovrhuje Řehořem, oslovuje ho „to“
Nájemníci
Se Řehoře leknou a odchází – rodina je na něj ještě víc naštvaná
Prokurátor
Také se ho lekne
Jazykové prostředky (a funkce ve výňatku)
Občas použité spisovné německé výrazy – dáno dobově
Psáno spisovným jazykem
Nicméně prostým a srozumitelným (nadčasovým)
Autor nepoužívá květnatý jazyk či složité prostředky
Postavy mluví nevzrušeně, až neúčastně
Oživením jsou řečnické otázky Řehoře/brouka
„úřední jazyk“ odpovídající Kafkově profesi
Tropy a figury (a funkce ve výňatku)
Kontext autorovy tvorby
Franz Kafka
Život
Pražský německy píšící autor
Nevycházel dobře s otcem – autobiografický prvek některých děl
Z šesti sourozenců, nejmilejší: sestra Ottilie
Velmi často se stěhovali – negativní vliv
Oblíbený strýc, ke kterému jezdil na prázdniny
Vystudoval německé gymnázium a později práva
Pracoval v pojišťovně
Několikrát zasnoubený
Korespondenční vztah s Milenou Jesenskou
Dle slov přátel a známých byl příjemným společníkem, chodil vždy upravený, vystupoval mile, ale měl o sobě velmi nízké mínění
Odstěhoval se 1923 do Berlína, aby s odtrhl od rodiny a mohl věnovat psaní
1924 umírá ve 40 letech na tuberkulózu
Dílo
Ve své závěti žádal přítele Maxe Broda, aby veškeré jeho dílo zničil, většina nebyla vydána za jeho život – hlavně povídky.
Proces (Josef K. odsouzen, neví proč)
Ortel
Proměna (novela)
Dopis otci (motiv Kafkova vztahu k Otci)
Zámek (románový fragment)
Amerika (román, původně Kafkův název – nezvěstný)
Venkovský lékař (povídka)
Dopisy Mileně
Dopisy Felici
Dopisy Ottle
Literární/obecně kulturní kontext
Kafku řadíme do pražské německé literatury
Tvoří v duchu experimentálního proudu a existencialismu, individuální styl = literatura odcizení
Narušení tradiční formy románu
Složitá symbolika, experimenty
Odosobnění hrdinové zmítaní osudem, který ale přijímají
Existence jedince – život je starost
Potlačení dějovosti a vnějšího světa na úkor popisu vnitřního světa hrdiny
Čeští současníci
Egon Erwin Kisch (Pražský pitaval)
Max Brod
Ladislav Klíma (Utrpení knížete Sternerhocha)
Gustav Meyrink (Golem)
Světoví současníci
Albert Camus (Cizinec)
Marcel Proust (Hledání ztraceného času)
Jean-Paul Sartre (Nevolnost)
Lion Feuchtwanger (Židovka z Toleda)
Thomas Mann (Mario a kouzelník)
Ernest Hemingway (Komu zvoní hrana)
John Steinbeck (O myších a lidech)
William Faulkner (Divoké palmy)
F. S. Fitzgerald (Velký Gatsby, Prasklina)