Publicistický styl

Stálé prvky novin: záhlaví, rubriky, inzerce, reklama, zábavné útvary, tiráž (technické a vydavatelské údaje).

ÚTVARY PUBLICISTICKÉHO STYLU

OZNÁMENÍ informuje čtenáře nebo posluchače o události, která se bude konat, píšeme ji v budoucím čase. Slovesa často chybí. Obsahuje výzvu k účasti. Plakáty, programy kin, divadel.

ZPRÁVA informuje o události, která se již stala. Slovesa jsou ve třetí osobě minulého času. V závěru je obvykle krátké zhodnocení události. Zachovává časový sled událostí. Musí obsahovat:

• název akce

• místo, datum a hodinu konání

• program/téma

• účinkující/přednášející

• výzvu k účasti

• údaje o vstupném

• údaje o organizátorovi.

ÚVODNÍK je středně dlouhý novinový či časopisecký článek. Je založen na úvaze. Zasvěceně, ne však detailně rozebírá určité dění, problém, konflikt. Odhaluje příčiny a souvislosti, vyvozuje závěry. Vždy je umístěn na první straně novin. Spisovný jazyk. Píšeme ho v 1. osobě množného čísla. Jen mírně využívá prostředků oživení (řečnické otázky, kontrast, hromadění synonym, výčet).

KOMENTÁŘ je krátký útvar, který vyjadřuje názor autora či celé redakce k problému ze současnosti. Často obsahuje ironii a humor.

ANALYTICKÝ ČLÁNEK je středně dlouhý útvar, který informuje o předmětu veřejného zájmu (o určité události, výtvoru, jevu apod.) a současně ho hodnotí. Autor se snaží vzbudit pozornost, chce přimět adresáta k přijetí názoru. Článek není zpráva!

KRITIKA posuzuje, hodnotí, vytýká záporné a vyzdvihuje kladné stránky, např. filmových a divadelních představení, knih, výstav. Je založena na analýze, je objektivní a nezaujatá.

RECENZE informuje o novém uměleckém díle (literárním díle, divadelním představení, koncertu, výstavě). Objektivně hodnotí klady a zápory díla.

INTERVIEW je řízený, předem připravený rozhovor se známou osobností. Důležitá volba otázek a jejich návaznost.

REPORTÁŽ je smíšený útvar stylu uměleckého a publicistického. Snaží se ve čtenáři vyvolat názornou představu prostředí i s podrobnostmi. Přibližuje mu konkrétní místo, seznamuje jej rovněž s lidmi, kteří v místě žijí nebo pracují. Bývá často doplněna rozhovorem (interview). Téma reportáže se většinou týká místa nebo události, které se účastnil sám autor. Základem je slohový postup popisný. Může být: novinářská, rozhlasová, televizní, filmová, fotografická. Jazyk je expresivní, používá se přirovnání, kontrast, nadsázka a další obrazná pojmenování. Věty jsou jednodušší, krátké věty zvyšují dějový spád.

Rozlište automatizované a aktualizované jazykové prostředky: setrvat v srdečném rozhovoru, hrát důležitou roli, raketový pád, zodpovědná místa, sníh nazouvá řetězy, zmýlená platila, mít určité rezervy