Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Řečnické útvary, styl projevů mluvených a psaných

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (26,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Řečnické útvary, styl projevů mluvených a psaných tematicky mnohostranné společné rysy: veřejný charakter přímý kontakt s posluchači využívání zvukových prostředků, mimojazykových prostředků (mimika, gesta) většina: emotivní působivost, naléhavost, působení na rozum i cit, u odborných přednášek působení na rozum posluchače řečnické umění (rétorika) – schopnost dobře mluvit na veřejnosti projev politický – hodnotící úvaha, uváděná fakta hodnotí skutečnost a ukazují směr jednání, směr vývoje (např. novoroční projev prezidenta) slavnostní – projev oficiální, pronesený při mimořádné příležitosti (oslavy výročí, kulturních událostí, pohřby významných osobností); uváděná fakta jsou podkladem k hodnocení, a to kladnému; prostředky umělecké (obraznost), oficiální (např. uvítací projev) proslov projev menšího rozsahu než oficiální slavnostní, např. úvod k jednání; přítomnost menšího počtu posluchačů, navzájem většinou známých jednodušší kompozice, menší míra oficiálnosti, srdečnost přednáška mluvený projev naučeného obsahu, výkladové i úvahové postupy, vliv na rozum, působivost v obsahu, ve způsobu podání, v kompozici i formě míra přístupnosti se zřetelem k posluchači (odborníci, studenti, děti, široká veřejnost) Styl projevů mluvených a psaných Mluvený projev přímý (kontakt s adresátem) x nepřímý (v rozhlase, televizi) primárně mluvený (v běžné komunikaci, v přímém kontaktu s mluvčím) x sekundárně mluvený (proslov, přednáška) nepřipravený x úplně nebo částečně připravený vyskytuje se v projevech: prostě sdělovacích, odborných, publicistických, uměleckých bezprostřední styk s posluchači – působivost a přesvědčivost, úzká spojitost se situací prostředky jazykové spisovné hovorové prostředky prvky nespisovných útvarů – běžně mluvený jazyk jazyková neúplnost (elipsy) výběr slov méně uvědomělý, stavby vět méně promyšlené věty jednoduché, nesložitá souvětí opakování výrazů, myšlenek citové zabarvení odbočování od hlavního tématu, vysvětlování, vsouvání informací prostředky parajazykové, zvláště zvukové: důraz, intonace, frázování, pauzy, tempo řeči, rytmus prostředky mimojazykové: posunky, gesta, mimika obličeje, postoj mluvčího posluchač – vnímá bezprostředněji, ale nemůže se k jednotlivým úsekům vracet – menší přehlednost Písemný projev psaný nebo tištěný; připravený, zpravidla monologický, převážně veřejný charakter vyskytuje se v textech odborných, uměleckých, publicistických jako základní, v projevech prostě sdělný jako druhotný kontakt mezi autorem a adresátem není přímý, není vázán na aktuální situaci – méně živý než mluvený projev vzniká na základě ucelené představy (úplnost) prostředky jazykové spisovné, stylově neutrální až knižní; prostředky stylových vrstev výběr jazykových prostředků uvědomělý, promyšlená a přiměřená stylizace, výstižné výpovědi přehledné členění textu, plynulá návaznost úseků a celků větší sevřenost, zhuštěnost (kondenzace) vyjádření v uměleckém textu prostředky spisovné i nespisovné prostředky grafické některé odpovídají zvukovým prostředkům mluvené řeči : . , ? ! - odpovídají intonaci vět typ (antikva, kurzíva), velikost písma (majuskule, minuskule), podtržení, střídání barev, proložení, ztučnění písma – odpovídá důrazu lexikálně, opisem lze nahradit mimojazykové prostředky (rychle vyhrkl, svraštil čelo) čtenář – čte po částech, může se zamyslet, k přečtenému se vracet; snadnější orientace v textu

Témata, do kterých materiál patří