REVIZOR - GOGOL

Dějství čtvrté
Před pokojem, v němž je Chlestakov ubytovaný, je rušno. Střídají se tu úředníci, inspektoři, radové, zemanové – každý mu ochotně nabízí „půjčky“ a může se přetrhnout, aby s ním byl zadobře. Chlestakov peníze i lichotky ochotně přijímá a rozhodně se mu nechce z města odjet, jak mu radí Osip. Uchází se o ruku hejtmanovy dcery Mášenky, ale zároveň si hledí i Anny Andrejevny. Hejtman tomu jen přihlíží, cítí z toho svůj prospěch. O celé této nezvyklé situaci se Chlestakov pobaveně zmíní i v dopise svému příteli. Osipovi se podaří přesvědčit svého pána, aby už raději odjeli, že všechny ty lži už musí každou chvíli prasknout. Chlestakov si to konečně uvědomuje a s výmluvou, že si jede pro požehnání k sňatku, opouští městečko.

Dějství páté
Hejtman už se vidí v Petrohradě, jak si polepší. Vyhrožuje všem, kteří si na něj stěžovali (ať už písemně, což se k němu doneslo prostřednictvím poštmistra, nebo na audienci u domnělého revizora Chlestakova). Chystá se velká sláva. Tu však přeruší poštmistr – právě otevřel dopis, který Chlestakov nechal poslat svému příteli a v němž je posměšně vylíčen snad každý z města. Navíc přijíždí skutečný revizor.

VLASTNÍ NÁZOR
Kniha se mi ze začátku četla trochu složitěji, protože jsem se nemohla vyznat, kdo je kdo. Pak už to bylo dobré a začala jsem se vyznávat více a více. Hodně jsem se zamýšlela nad postavami a došla jsem k názoru, že žádná postava tam není kladná a má nějaké zápory.