Romance pro křídlovku
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
ROMANCE
PRO
KŘÍDLOVKU
FRANTIŠEK HRUBÍN
Karolína Ryšavá
3.B
AUTOR
Život
Narodil se v Praze v rodině stavitelského
asistenta Františka Hrubína z Břežan (*
1880) a Anny, rozené Novotné z Lešan (*
1887). Rodina žila v Praze - Královských
Vinohradech, po vypuknutí první světové
války ale otec narukoval. Matka se proto
v roce 1914 přestěhovala s Františkem i
jeho jednoročním bratrem ke svému otci,
chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan.
V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy.
Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho
celoživotní inspirací.
Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě (1932) se neúspěšně pokoušel
vystudovat filozofii a pedagogiku na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské
knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání.[3]
2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku (* 1940, provd. Minaříková, překladatelka)
a syna Víta (* 1945, filmový a televizní režisér).
Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval.
Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956) spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval
spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků (Jiřího Koláře).
Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase.[4] Na sjezdu byl též zvolen
do Ústředního výboru Svazu.[5] Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu