Romance pro křídlovku

  František – alter ego spisovatele samotného – mladík, zamilovaný, asi dvacetiletý v roce 

1930, student, na prázdninách u dědečka na venkově, vypravěč, pečlivý v péči o dědečka, 

romantický 

  Terina – patnáctiletá dívka od kolotočářů, krásná, citlivá a upřímná, naivní, bezprostřední, 

nevzdělaná, nevinná 

  Tonka – starší, vdaná vesničanka, prudká, vášnivá, zkušená 

  Viktor – žárlivý kolotočář, vezme si nakonec Terinu, hraje na křídlovku 

  Dědeček – starý, nemocný člověk, o kterého se František stará, na konci umírá 

  Tatínek – zmíněn spíš jen náznakem, nepřímo (u břitvy) 

Kompozice:  

Kompozice je retrospektivní, objevuje se zde mnoho časových rovin, které se navzájem 

prolínají a je zapotřebí velké bdělosti čtenáře, aby se v díle byl schopen orientovat. V jednotlivých 

rovinách se také střídají časy, 27. 8. 1930 – minulý, noc 27. /28. 8. 1930 přítomný, 28. 8. 1930 

budoucí čas, zbytek rovin také budoucí čas. Úseky se prolínají, rozvíjejí a opakují. 

Autorský postoj k dílu:  

Autor si jako své alter ego zvolil mladého vypravěče Františka, dílo je silně autobiografické, už od 

stejného roku narození vypravěče s Františkem, stejné jméno, Hrubínův dědeček také zemřel na 

mozkovou mrtvici, prostředí jeho dětství. 

Závěr: 

Poema podle mne není zas tak jednoduchá na rozbor, před tím, než jsem ji začala číst, jsem si o ní nic 

nezjišťovala, natož děj, takže jsem se v některých pasážích trochu ztrácela. Myslím ale, že Hrubín 

výborně vystihuje prchavost okamžiku zamilovávání, rozpolcenost mezi dvěma ženami a dvěma typy 

lásky k nim. Tohle pro mě bylo, kromě jeho tvorby pro děti, Hrubínovo první dílo, které jsem kdy 

četla a jsem velmi příjemně překvapena, jak mi jeho styl psaní tzv. „sedí“ a jak moc se mi dílo líbilo.