Romeo, Julie a tma

Pro televizi napsal:

• Romeo a Julie na konci listopadu - 1972, televizní hra

• Byl jednou jeden dům - 1976, scénář k seriálu s O. Daňkem.

Historický a literární kontext

Protektorát Čechy a Morava

Po odtržení samostatného Slovenského štátu 15. 3. 1939, zahájili Němci okupaci zbylého území Čech a Moravy a hned o den později vyhlásil Adolf Hitler Protektorát Čechy a Morava. Byly odstraněny poslední zbytky občanské společnosti, demokratická práva a svobody všech obyvatel protektorátu byly systematicky porušovány. Rozhlas a tisk byly podrobeny cenzuře a národně orientované české spolky a politické organizace byly rozpuštěny (Sokol, Junák, legionářská sdružení atd.). České vysoké školy byly již v roce 1939 uzavřeny, mladí lidé byli posíláni na nucené práce do Německa, Židé a Romové deportováni do koncentračních táborů.

Nacisté využívali Čechy jako levnou a zároveň i kvalifikovanou pracovní sílu. Byli proto ochotni k určitým ústupkům: například vůči českým dělníkům užívali zastrašování v kombinaci s uplácením v podobě slušných platů a přídělů nedostatkového zboží (tuky, cukr aj.). Okupanti tolerovali lehčí nepolitické formy zábavy, klasickým příkladem je literatura a film. Právě v období protektorátu byla natočena řada dodnes populárních a reprízovaných filmů s hereckými hvězdami, jakými byli Adina Mandlová, Lída Baarová, Vlasta Burian či Jaroslav Marvan. Mimořádně populární byly sentimentálně laděné nacionálně orientované filmy přibližující život významných osobností české historie (František Kmoch) nebo zfilmované oblíbené romány (Babička, Jan Cimbura).

Ke každodennosti protektorátu patřil přídělový systém, dvojjazyčné nápisy, přejmenovávání ulic či třeba konfiskace zvonů k válečným účelům. Postupná germanizace doprovázená rasovým výzkumem byla předzvěstí tzv. konečného řešení české otázky, v jehož rámci mělo dojít k poněmčení, vysídlení či likvidaci obyvatelstva na základě rasy a politického smýšlení. K tomu však nedošlo především díky hospodářské situaci, která vyžadovala pracovní nasazení českého obyvatelstva.

Protektorát de facto zanikl s koncem 2. světové války, v květnu 1945.

Literatura reflektující 2. světovou válku

Mezi světové autory, kteří reflektují druhou světovou válku patří:

• Erich Maria Remarque – Jiskra života; Čas žít, čas umírat

• Michail Šolochov – Osud člověka

• Anna Seghesová – Sedmý kříž

• Heinrich Böll – Kdes byl Adame?

• Robert Merle – Smrt je mým řemeslem

• Patrik Ryan – Jak jsem vyhrál válku

• William Styron – Sophiina volba

• Joseph Heller – Hlava XXII

• James Clavell – Král Krysa

• Pierre Boull – Most přes řeku Kwai

• Kurt Vonnegut – Jatka č. 5

• Anna Franková – Deník Anny Frankové

• Mičihiko Hačija – Deník z Hirošimy

Reflexe v české literatuře se dělí do několika vln. První vlna byla psána hned po válce. Podávala o ní očité a bezprostřední svědectví. K prozaickým dílům se řadí: