Slohové rozvrstvení slovní zásoby

16. Slohové rozvrstvení slovní zásoby, významové vztahy mezi slovy

SLOHOVÉ ROZVRSTVENÍ SLOVNÍ ZÁSOBY

• Slovní zásoba je zásobou slov jednotlivého jazyka, její základní jednotkou je slovo.

• Z hlediska slohového rozvrstvení se slovní zásoba dělí na dvě velké skupiny: spisovná

• a nespisovná slova.

Spisovná slova by se měla užívat v jazykových projevech oficiálního charakteru. Dělí se do dvou skupin:

1. slova slohově nezabarvená (slohově neutrální): například židle, spát

2. slova slohově zabarvená :

• hovorová slova – v neoficiálních spisovných jazyk. projevech: flinta, nakouknout

• knižní slova – v slavnostních oficiálních projevech a v literatuře: chrabrý, nechť

• básnická slova – v poezii: luna, modrojas

• slova odborná – odborné termíny v odborných projevech: destilace, indukce

Nespisovná slova mají své místo v neoficiálních (převážně mluvených) jazykových projevech.

• dělíme je do čtyř skupin:

1. obecně česká slova – obecná čeština = běžný nespisovný jazyk, např.: flaška, švindlovat

2. nářeční slova – užívání je omezeno na oblast rozšíření nářečí, chodské hyjta = návštěva

3. profesionální a slangová slova – užívání je omezeno na profesní nebo zájmovou skupinu, např. vojenské profesionální slovo palpost označuje palebné postavení, existuje například slang lékařský /exnout/ nebo studentský /tasit, bajle/

4. argotická slova – užívají je společensky okrajové či vyřazené skupiny – například zloději, bezdomovci, narkomani atp., základní princip argotu je snaha utajit pravý smysl sdělení před nezasvěcenými /stříkačka označuje pistoli, vydělávat znamená krást/

Specifické slohové zabarvení mají i další skupiny slov, která mohou patřit jak do skupiny slov spisovných, tak do skupiny slov nespisovných:

• historismy – pojmenovávají zaniklou skutečnost (palcát)

• archaismy – slova zastaralá, která už běžně neužíváme /lučba je dřívější označení pro chemii/

• neologismy – jsou nově užívaná slova (internet, esemeska).

VÝZNAMOVÉ VZTAHY MEZI SLOVY

SLOVA NADŘAZENÁ (HYPERONYMA)

• jedno slovo je významově nadřazené jinému

• např. evropský je nadřazené slovům český, polský, rakouský, německý

SLOVA PODŘAZENÁ (HYPONYMA)

• jedno slovo je významově podřazené jinému

• např. tulipán, růže, kopretina jsou podřazeny slovu květina

SLOVA SOUŘADNÁ (KOHYPONYMA)

• slova jsou významově na stejné úrovni

• např. pes – kočka – slepice – králík

SYNONYMA

• slova souznačná

• slova hodně blízkého významu

• nestejně znějí, jsou různých základů

• např.: dům, budova, stavení, barák, chalupa

nebo: vesnice, ves, dědina

ANTONYMA

• slova protikladná

• dvojice slov, kdy jedno vyjadřuje opak druhého

• ironie – „To je ale chytrák!“ (myšleno opačně)

• např.: láska x nenávist, tmavý x světlý

HOMONYMA

• slova souzvučná

• stejně znějí, ale mají jiný význam

• někdy se setkáváme s homonymy jen ve výslovnosti, a ne v písmu např. Nervi mi nervy

• např.: rys – zvíře, výkres, v obličeji